Odpovědnost a láhev kubánského rumu

Odpovědnost a láhev kubánského rumu

Odpovědnost a láhev kubánského rumu

Mejdany, pařby, večírky. Asi taky někdy vzpomínáte... Úsměv ztuhne, když se vaše „dítě“ s tváří anděla zeptá: „Můžu si pozvat kamarády, až budete o víkendu pryč?“

Mejdany, pařby, večírky. Asi taky někdy vzpomínáte a vytahujete bujaré historky. Jo a tenkrát, pamatuješ... Úsměv ztuhne, když se vaše „dítě“ s tváří anděla zeptá: „Můžu si pozvat kamarády, až budete o víkendu pryč?“

Pokrokový rodič nad věcí, se situací pevně v rukou, tedy já, nemůže být za protivu a suchara. „No jasně!“ říkám křečovitě. „A, víš, jak mám to malý kapesný... nemohla bys nám, prosím tě, koupit nějakou láhev?“
A sakra! Chlápek u promítačky, co sídlí v mé hlavě, s gustem zhasne v sále a na plátno představivosti pustí halucinogenní scény strašidelného bijáku. Přes poletující zrníčka prachu jsou bolestně zřetelné detailní záběry na výrostky hltající alkohol z láhve (mnou zakoupené!), ozývá se řev, hlasitá muzika a zvuky rozbíjeného skla. Okno? Prosklená vitrína? Film se zrychluje a trhavých sekvencích se objevují bledé dívky zlomené v dávivých křečích, plameny šlehající vysoko nad naši pojistku domácnosti a zamračení muži v uniformách. Tmou se míhají světla sanitek. Pak ticho.
„Co by sis tak představovala?“ ptám se zbaběle. Na lyžáku jim prý chutnal kubánský rum s kolou.
A sakra! Má představa Klášterního tajemství za sedmdesát bere za své. Po kvalitním alkoholu jim alespoň nebude (tak) špatně, přesvědčuju sama sebe.
„Ehm, kdo přijde?“ sonduju. Mezi změtí dívčích jmen nebezpečně zazní i klukovská, vyslovená s velkou pečlivostí převelice nedbale.
A sakra! Zas ten mizera s béčkovým filmem. Opocené hnáty vilně chňapající po nevinných dívkách, ploužáky tělo na tělo, dvojice mizející za dveřmi ložnice. Vypni to!

„Poradím se s tátou.“ Alibi. Ale pořád lepší, než kdyby nic neřekla, ne? Vtom si vzpomenu na nedávný rozhovor, v němž mi moje dcera vyčetla, že ji nechávám o řadě věcí samostatně rozhodovat: „Ty tím na mě přenášíš zodpovědnost!“
Ta je ale fikaná! Kdyby ten mejdan uspořádali bez našeho souhlasu, tu flašku tajně koupili a tajně vypili, jakýkoli průšvih by byl jejich průšvihem. Takhle je ta odpovědnost na mě. A sakra!


Postskriptum
Nestalo se vůbec nic a v láhvi zbyla skoro třetina. Pro jistotu jsem ji dopila.
A co vy? Koupili byste?