Americký krokodýl (Crocodylus acutus), který může dorůst délky až 4,25 m a který žije 50 až 60 let, byl ještě před 30 lety na pokraji vyhubení. Nyní jeho populace utěšeně roste - a jedním z míst, která klíčovým způsobem přispěla k jeho záchraně, je floridská jaderná elektrárna Turkey Point.
Jaderná elektrárna totiž užívá jako chladicí komplex rozsáhlé území s více než sto kilometry vodních kanálů, ve kterých je udržována stabilní vodní hladina. Území využívané k chlazení se pochopitelně nezastavuje, ani se na něm nebudují komunikace. Krokodýli američtí se zde usídlili a díky oběma faktorům - stabilní vodní hladině a absenci rušení a devastace lokality - jejich populace mohutní a sílí. Hnízda, do kterých kladou vejce, totiž díky regulované výšce hladiny nemůže, jako v jiných lokalitách, zaplavovat voda.
Elektrárna chov krokodýlů podporuje a vědci, kteří populaci sledují, zde už odchytili, označili a zaevidovali více než tři tisíce exemplářů nových mladých krokodýlů. Proto se v současnosti dá konstatovat, že asi jedna čtvrtina (to jest zarážejících pětadvacet procent) celosvětové populace amerického krokodýla žije v areálu floridské elektrárny a daří se jí dobře díky provozu tohoto jinak ochranáři většinou nenáviděného zařízení.
Zpráva neukazuje ani tak prospěšnost jaderné energetiky, ono by se tak acutům dařilo, i kdyby regulovali hladinu z jiného důvodu, než je jaderný provoz. Příklad spíše ukazuje, že lidská péče a chov populací krokodýla je efektivní a perspektivní formou ochrany biodiverzity.
