Demonstrace, která se odehrála minulé úterý před úřadem Městské části Praha 2 na protest proti záměru odvolat ředitele Základní školy v Londýnské ulici Jaroslava Kotala, nese do nového školního roku hned dvojí poselství. Jsou už i u nás školy, které stojí rodičům za to, aby věnovali uprostřed prázdnin a dovolených několik hodin času a vysvětlili politikům, že není ředitel jako ředitel. A především, že takhle vynaložená energie má smysl, protože alespoň v tomhle případě zastupitelstvo svým voličům vyhovělo.
Londýnská patří k několika pražským školám, které se snaží učit děti tak, aby je bavilo učit se celý život. Není jediná, ale možná je nejpopulárnější. Důvod, proč se zastupitelstvo rozhodlo ředitele odvolat, nebyl malicherný. Nechal svépomocí předělat školní půdu na učebnu bez stavebního povolení a dalších právních náležitostí. Proč se ale politici rozhodli řešit situaci hned odvoláním, není jasné, protože tvrdí, že proti pedagogickým postupům školy nic nemají a ani v Praze zrovna nerostou dobří ředitelé na každém druhém stromě. Nicméně odvolání bylo skoro jisté. Pravděpodobně v tom hrál roli i letní termín jednání, kdy se předpokládá, že většina rodičů vypustila školu z hlavy a věnuje se rekreaci. Jenže hned dopoledne se na chodbě úřadu shromáždilo padesát rozčílených lidí, do odpoledne jich ještě přibylo a politici raději couvli, nebo, jemněji řečeno, vyhověli těm, kterých se to nejvíc týká a dali to nahlas najevo. Odvolání bylo odvoláno, ředitel byl potrestán na penězích a na jeho funkci bude vypsán během příštího roku konkurz. Rozumný kompromis.
Uznávám, že je to banální komunální historka, ale vzhledem k tomu, že tady většinou komentuji poněkud depresivní příhody z malé i velké politiky, přijde mi tohle malé vítězství rozumu jako příjemné překvapení.
