Meir Schneider: Muž, který revolučním způsobem změnil pohled světa na problémy zraku | Reflex.cz
reklama
nahoru

Meir Schneider: Muž, který revolučním způsobem změnil pohled světa na problémy zraku

red, LeT4. října 2016 • 08:43
Meir Schneider: Muž, který revolučním způsobem změnil pohled světa na problémy zraku
foto: archiv

Vědci se obávají, že během několika málo let bude většina obyvatelstva planety zejména mladší generace  slabozraká s riziky dalších komplikací. V Soulu je již 96,5% 19letých mužů krátkozrakých. Hrozí pandemie slabozrakosti.  Můžeme tomu předejít správnými návyky, které si osvojíme my i a naše děti.

reklama

Meir Schneider tvrdí, že lidem dokáže vrátit zrak, a v rukou má přesvědčivý důkaz -  sám sobě byl totiž nejlepším pokusným králíkem. Z pacienta, kterého lékaři klasifikovali jako nevyléčitelně slepého, se stal vášnivý čtenář a řidič. Dvaašedesátiletý oční guru z Kalifornie 22. října přijede do Prahy procvičit bulvy Čechů. 

V době, kdy jste na sobě pracoval nejintenzivněji, jste prý cvičením očí trávil i 13 hodin denně. To si lze jen velmi těžko představit. Zbýval vám vůbec čas na něco jiného?

Víte, to bylo v době, kdy jsem studoval na střední škole, takže jsem měl mnohem méně povinností, než dnes. Když jsem si uvědomil, že skutečně začínám vidět o něco málo lépe, vrhnul jsem se do cvičení s veškerým zápalem. Většina cviků je nenápadná a poměrně nenáročná, neseděl jsem jen doma a 13 hodin v kuse netrénoval, to ne. Třeba při hodinách ve škole jsem zkoušel ty procedury. Jelikož jsem chodil do speciální školy pro zrakově slabé, veškeré učivo jsme vstřebávali pouze poslechem a tak jsem mohl zároveň naplno trénovat svoje oči, beztak jsem na tabuli ani neviděl. Tehdy jsem měl jen asi 1% zraku běžného člověka, byl jsem prakticky slepý. Najednou jsem ale začal lépe rozeznávat tvary a byl jsem unešený, úplně fascinovaný z běžných věcí, jako jsou třeba budovy, okna, nebo projíždějící auta. To mi dávalo chuť a sílu cvičit víc.

Jaký to byl  pocit, když vám poprvé došlo, že se vám zrak opravdu zlepšuje? 

To nedokážu ani popsat, byl jsem tak šťastný. Cítil jsem náhlý nával naděje a energie. Tento pocit si nesu s sebou celý život. Dává mi sílu předávat znalosti dalším. A na oplátku zase se svými klienty cítím jejich radost, když jim poprvé dojde, že ta metoda opravdu funguje. Svoje učení jsem vlastně vyvinul ve spolupráci s klienty, na začátku jsem znal Batesovu metodu a přidal si k ní další cviky, které mně osobně pomáhaly. A pak s každým dalším klientem jsem objevoval nové a nové způsoby, které zase pomáhaly jim. Nabalilo se to postupně jako sněhová koule. 

Metoda Meira Schneider - sebeléčení je unikátní kombinací terapeutické masáže, pohybových a fyzické cvičení na zlepšení zraku, pro prevenci a rehabilitaci degenerativních stavů.Metoda Meira Schneider - sebeléčení je unikátní kombinací terapeutické masáže, pohybových a fyzické cvičení na zlepšení zraku, pro prevenci a rehabilitaci degenerativních stavů.
    

Nikdy jste nezaváhal a nepolevil?  

Přiznávám, že byly i chvíle, kdy jsem si přál, abych nemusel už bojovat. Chtěl jsem to vzdát. Být slepý totiž bylo jednodušší, pohodlnější. Mohl jsem číst v Braillovu písmu, nechávat se opečovávat a být tím chudáčkem, kterému všichni pomáhají. Proti tomu učit se číst normálně očima, bylo mnohem, mnohem těžší. Byla to dřina. Většinu času jsem byl šťastný, ale někdy jsem si také tajně přál užívat si to pohodlí slepoty.  

Já mám například dvě a půl dioptrie, kdybych vás požádala o pomoc, co byste mi doporučil?  

Za prvé bych chtěl, abyste dodržovala 9 bodů popsaných v mé knize. Kdybych měl pár bodů vypíchnout – důležité je spát v opravdové tmě. Už si to dnes ani neuvědomujeme, ale v Praze stejně jako v San Fanciscu už není pravá černá tma a oči si ani ve spánku neodpočinou. Takže jedním z prvních kroků, které bych vám doporučil, by bylo pořízení záclon, které nepropouští světlo. A nenoste sluneční brýle, pokud tedy zrovna neřídíte do západu slunce nebo nechcete vypadat cool na party, tak nenoste sluneční brýle. Vaše zorničky pak zbytečně slábnou. A snažte se dívat do dálky, ne jen před sebe na obrazovku počítače nebo telefonu. Naši předci se dívali do krajiny, neměli předpověď počasí v mobilu, museli se dívat do nebe, a to jim procvičovalo zrak. Dnes máme fixovaný strnulý pohled do jednoho bodu, na plochu obrazovek, a ty oči nám trpí. Zkuste se alespoň 10 minut denně dívat do dálky, i to je dobrá relaxace, která pomůže. A vy máte obě oči stejná, nebo je jedno z nich slabší?  

Levé je o 0,25 dioptrie slabší.  

Aha, aha. Tak kdybych s vámi začal pracovat, ani nedokončím těch 9 principů, ty si můžete přečíst v knize, kdybych měl radit přímo vám, začal bych s metodou tzv. palmingu, kdy si rukou zakryjete to silnější oko na nějakou dobu. Pak komunikuje vaše ruka s vaším okem. Jednou za týden si sedněte na půl hodinky, poslouchejte hudbu, soustřeďte se, dělejte palming a vnímejte, co se děje mezi rukou a okem. Ve vašem případě, když budete cvičit, sundáte sluneční brýle a budete dodržovat ty zásady a dobře spát, pak byste mohla být do dvou let úplně bez dioptrií. Zhruba za rok byste si měla nechat zrak přeměřit a viděla byste, že se to zlepšilo, a předepsali by vám slabší brýle. Později už byste brýle nepotřebovala vůbec. Ale o tom to není, důležité je, že vaše oči by byly konečně zdravé. A doufám, že pak v devadesáti byste ještě vozila kamarádky autem k očaři. 

 

Už teď během rozhovoru jsem přestala sledovat obrazovku mobilu a začala se dívat z okna, tak to už je nějaký posun. 

(haha) No, tak to mě těší. Je to prostě o tom, že jsme v civilizaci ztratili kontakt s přírodou. Nosíme boty, na oči nasazujeme brýle. Přestali jsme vnímat periferie. To kdybyste udělala v džungli, něco by vás sežralo. My se ale díváme stále jen před sebe a na periferii zapomínáme. Proto je také tolik dopravních nehod, lidé ztrácí přirozené instinkty. Já třeba denně běhám po pláži bez bot a plavu v oceánu. Zatímco spolu mluvíme, sedím na terase v plavkách a jakmile se rozloučíme, plánuju skočit do vody. I tohle, i když to zdánlivě nesouvisí, pomáhá zlepšit náš zrak. Stejně tak správné stravovací návyky. Všechno to spolu souvisí. To kdybyste ale někomu řekla, třeba v 60. letech, odborníci by se vám vysmáli. Dnes to slyšíme ze všech stran – pohyb a strava souvisí se všemi tělesnými problémy a zlepšením návyků se toho dá i hodně uzdravit. Na konci 18. Století se ale doktoři rozhodli po sérii testů ustanovit dogma, že vady zraku jsou většinou neléčitelné a tím se optometrici a oční lékaři řídí dodnes, celý ten obor to uznává. I my jako pacienti jsme to přijali a nesnažíme se zrak léčit a cvičit. Prostě když máte problém s očima, nasadí vám brýle a řeknou, že se to stejně nikdy nezmění. To ale není pravda! Podívejte se na mě – jsem chodící důkaz. Pokud by vám dal někdo na výběr, buď budeš cvičit a zrak se ti vrátí, nebo můžeš přijmout brýle a zapomenut na to, co by si lidi vybrali? Přeci, kdyby vám třeba zeslábly nohy, taky by vám lékaři neřekli, tady, nafasujte vozíček a necháme to být. Budou s vámi cvičit, rehabilitovat a nakonec se postavíte na nohy.  Oční je ale jedním z nejzastaralejších oborů. Nevěří, že se oči mohou uzdravit a tak se taky nikdy neuzdraví. A to je velmi špatně, to se snažím změnit svojí prací. 

Brzy máte přijet i do Prahy šířit tuto zprávu..

Ano, to je pravda. Nejdřív letím do Barcelony, pak do Německa, tam mám velký kurz se 75 účastníky, pak mě čeká v Praze dvoudenní lekce a potom mířím ještě do Lisabonu a pak chci navštívit svoji dceru, která studuje v Londýně.

Vaše dcera problémy se zrakem nezdědila?

Právěže zdědila! Narodila se se šedým zákalem, jako já. V prvních dvou týdnech života ji operovali, odstranili ten zákal, tu blánu. Dnes vidí perfektně. Od malička jsme spolu trénovali a dnes vidí výrazně lépe, než já. Kombinace klasické medicíny a mojí metody zabrala. A můj syn je stejný případ, také se narodil se šedým zákalem a lékaři dokonce tvrdili, že operace nemá smysl, já na tom ale trval, a dnes je také v pořádku. Všichni jsme měli defektní oči od narození a všichni jsme se z toho dokázali dostat. Tělo má úžasný potenciál a oči nejsou žádnou výjimkou.

A ještě mi povězte, byl jste už v Praze?

Byl a úplně jsem si ji zamiloval. Navštívil jsem Prahu s dcerou, tehdy jí bylo asi jedenáct let. Bylo to pro mě těžké období, zrovna jsem se totiž rozváděl se ženou. Byl jsem rád, že jsme mohli na chvíli uniknout a Praha byl tak nádherná! Ani vám nedokážu popsat, jak moc se teď na návrat do Prahy těším. Snad se tam uvidíme osobně.

Také doufám, děkuji za inspirující rozhovor. Rozhodně si vašich 9 zásad vygooglím a zamyslím se nad sebou. 

 

 


red, LeT


Klíčová slova: lékařočiléčitelnemoc



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama