Válka v Libyi je zatím jeden z největších trapasů Severoatlantické aliance. Diktátor Muammar Kaddáfí pořád přežívá, přestože s NATO vůbec nebojuje. Západní aliance občas bombarduje, ale neví, co by ještě měla zničit. Není vlastně co. Ropné terminály, ropovody a rafinerie se nebombardují, protože patří z části i některým západním společnostem. A libyjští povstalci si mezitím vyřizují mezi sebou účty.
Ve čtvrtek byl například zastřelen velitel vojenských jednotek rebelů Abdal Fatáh Júnis. Jeho tělo se pak někdo pokusil spálit. Jak se ale ukázalo, zabili ho samotní povstalci, když ho eskortovali k výslechu. Zvláštní bylo, že nejvyššího vojenského velitele vezli před vojenskou komisi, aby se zodpovídal z údajných styků s Kaddáfího režimem. Připomíná to stalinské doby a procesy v Sovětském svazu. Ovšem Júnis byl ještě nedávno skutečně ministrem vnitra v Kaddáfího vládě. Pak přeběhl k povstalcům. Vyznat se proto v libyjských rebelech je obrovský problém.
Křišťálová lupa|Reflex.czZdá se, že uvnitř povstaleckých struktur bují spory, což by v zemi, kterou pořád částečně ovládají rodové a klanové zájmy, nebylo nic zvláštního. Právě proto, ale i kvůli neschopnosti cokoli zorganizovat a vést, zatím nebylo možné výrazněji pokročit v boji proti diktátorovi. Zjevné takjé je, že pokud by NATO rebely nepodpořilo, tak by je už Kaddáfí zahnal na ústup.
Jenže právě v takto složité situaci získá Kaddáfí pomoc i odjinud. Prvního srpna totiž začíná v muslimském světě ramadán a boje podle všeho z obou stran ustanou. A pak přichází do Libye období písečných bouří, což zase může velmi ztížit bombardování letadly NATO. Zda toho Kaddáfí nějakým způsobem využije, jen uvidíme. Zatím to ale vypadá na pořádně zpackanou válku-neválku.
