Engel: „Štvavá tisková kampaň“ byla na objednávku | Reflex.cz
reklama
nahoru

Engel: „Štvavá tisková kampaň“ byla na objednávku

Bohumil Doležal26. února 2011 • 18:00
Engel: „Štvavá tisková kampaň“ byla na objednávku
Martin Engel
• foto: 
Václav Teichmann

O tom, co říká Martin Engel ohledně petice z Reflexu a ským ji spojuje, o soše, kterou mají v dohlednu odkrývat na Slovensku, o udajném poradci ministra školství Bátory a také o tom, že uplácení lékařů farmaceutickými firmami musí skončit.

reklama

K výročí „Vítězného února“ sedne zpráva o tom, že pod ochrannými křídly ministra Johna probíhají další „kádrové změny“ na policejním prezidiu: odchází šéf policejní logistiky, rezignoval šéf uniformované policie. Zároveň se chystá změna stanov „Věcí veřejných“, podle Práva půjde o omezení práv tzv. véčkařů (registrovaní sympatizanti strany), posílení krajského aparátu strany a změna dosud závazných referend na pouze doporučující. Člověk se těžko brání dojmu, že poté, co se strana uhnízdila v nejdůležitějším mocenském resortu, už přímou demokracii tolik nepotřebuje. V Právu upozorňují, že předseda strany má ve VV zcela jedinečné mocenské postavení: navrhuje si sám své místopředsedy (plénum konference je sice nemusí schválit, ale pak si musí počkat na další předsedův návrh. To je přímá demokracie jako vyšitá, jenže funguje přímo zezhora dolů.

 

 

K problému (údajného?) poradce ministra školství Bátory, který na své cestě politikou už stačil kandidovat za extremistickou Národní stranu i za Suverenitu Jany Bobošíkové a Dobeš s ním počítal na funkci náměstka (nakonec to neprošlo, protestovala ODS) prohlásil Miroslav Kalousek: „Ministerstva jsem vnímal jako demokratický orgán. Náměstci jsou zaměstnanci. Co se týče mě, tak je mi upřímně jedno, který z náměstků je z které politické strany, poslouchat musejí všichni stejně.“ Toto stanovisko nesouzní s voláním jeho strany po tom, aby její náměstci byli na více ministerstvech (stejné požadavky má i VV). Proč, vždyť je to jedno, stejně musejí poslouchat. Na tomto malém příkladě je vidět, jak malý vliv má pan Kalousek v TOP09 a jak bylo mylné ho vydávat za duši strany. Nebo snad dokáže zastávat dva názory najednou?

 

 

Právo přineslo taky pozoruhodný rozhovor s bossem Lékařských odborů Engelem. Pan doktor je dosud ve vítězném rauši a vyjadřuje se bez zbytečného taktizování. Hlásí se k heslu „Náš exodus, váš exitus“, protože je za ním otazník, což je přece něco úplně jiného, než kdyby tam byla tečka, a hlavně žádné vyhrožování. „Štvavá tisková kampaň“ byla na objednávku, zadavatelé jsou zřejmě pánové Šťastný a Šnajdr, a pak „skupiny lidí, které si přály opuštěné nemocnice, jež pak levně získají“. Padají jména jako Sotirios Zavalianis, Tomáš Chrenek a hlavně Roman Šmucler, jehož manželka je generální ředitelkou Ringieru, vydavatele Blesku a Reflexu. Tak vida, jakési obvinění se už rýsuje. Teď už stačí zainteresovat vyšetřovací orgány (na ministerstvu vnitra se dělá pořádek, viz předchozí zpráva), které by z prodejných žurnalistů tak říkajíc vybouchaly přiznání.

 

 

„K čemu bude zákon o odboji za dalších 29 let“, ptá se Jan Gazík v dnešní MfD. Začíná to tak trochu vypadat, že by mohl být docela užitečný. Totiž ten o tom čtvrtém.

 

Slováci se chystají odhalit sochu válečného zločince Ferdinanda Ďurčanského, vyšel o tom rozsáhlý článek v MfD. Aniž bych chtěl toho člověka jakkoli idealizovat, dovoluji si upozornit, že byl ministrem zahraničí válečné Slovenské republiky, ale jen do roku 1940, kdy byl na Hitlerovu intervenci odvolán (důvodem Hitlerovy nespokojenosti byla Ďurčanského snaha dělat politiku nezávislejší na Říši, nápad dosti bláznivý, nicméně v článku o tom obojím, o odvolání ani o důvodech, není ani slovo). Pak už si ani neškrtl. Válečným zločincem byl jen na území ČSR, západní spojenci ho nevydali. Nechci říci nic jiného, než že je to jiný případ než Tiso nebo Tuka a že by si tu věc měli rozhodnout Slováci sami. Starejme se raději o naše masové vrahy z roku 1945, tady máme jakési resty.

 

 

Tamtéž píše Jiří Stránský o lepře komunismu a umělcích v službách tyranů. Ptá se v něm mj., proč se nechali nakazit Seifert, Halas, E-F. Burian. To je strašně nespravedlivé vůči Seifertovi: byl členem té strany do roku 1929, poté, co se v ní prosadilo komunistické vedení, vystoupil a vstoupil do sociální demokracie - Halas byl po roce 1945 vysokým úředníkem Kopeckého „Ministerstva informací“ a jako člen KSČ v roce 1949 zemřel, i když zřejmě s komunisty nakonec nesouhlasil a pro stalinisty se pak stal symbolem dekadentního básnictví, E. F. Burian v ní zdárně absolvoval celé období stalinismu a dopracoval se, pokud se dobře pamatuji, hodnosti generála přes divadlo. Seifert na rozdíl od obou dalších jmenovaných z té strany odešel, a to včas.

 

 

Na včerejším jednání ministra zdravotnictví s vládní poradní skupinou NERV se účastníci shodli na tom, že ovlivňování lékařů farmaceutickými firmami musí skončit, a jak. Teď si to už jen musí nechat schválit od ČLK a LOK, jak vyplývá ze zprávy v dnešních LN



Klíčová slova:



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama