Vlčkův pytlík | Reflex.cz
reklama
nahoru

Vlčkův pytlík

Bohumil Doležal23. dubna 2010 • 11:15
Vlčkův pytlík
Miloslav Vlček
• foto: 
ČTK

I ČSSD má teď svůj skandál. Předseda Poslanecké sněmovny Vlček se zapletl do dvou malérů: především tvrdil, že nezná jakéhosi pana Vrtala, za jehož 25 milionovou dotaci úspěšně loboval. Navíc dotace byla údajně určena na něco jiného, než na co ji pak dotyčný použil...

reklama

...A za druhé vrátil svému bývalému asistentovi dluh 1,1 milionu korun v papírovém pytlíku, ačkoli zákon o praní špinavých peněz už tenkrát vyžadoval, aby se sumy nad půl milionu platily bezhotovostně. Popřel zároveň, že by si od dotyčného půjčil dalších 2,5 milionu korun (to je velká nevýhoda, mít tak solventního asistenta; mohou vzniknout strašlivá podezření). Ve skutečnosti Vrtala znal prostě proto, že mu dělal poradce. Vlček nejprve na tiskové konferenci za přítomností dvou dozorců, p. Urbana a p. Tvrdíka, z papíru přečetl omluvu za to, že se pokusil „bezdůvodně popřít“ svou známost s Vrtalem (není těžké dojít k závěru, že to zase až tak bezdůvodné nebylo, formulace je velmi srandovní), a prohlásil, že za 25 milionů neloboval, jen doporučil Ministerstvu financí, aby ji poskytlo (rovněž zábavné). Pokud by kontrola Ministerstva financí ohledně 25 milionů dopadla špatně nebo by se soudně prokázalo, že dvouapůlmilionová půjčka je platná, vyvodí z toho osobní zodpovědnost. O formě vrácení milionové půjčky nebyla řeč. Pak oba dozorci Vlčka vyhnali (předem prohlásili, že dotazy novinářů nepřipadají v úvahu) a pan Urban se k Vlčkovu prohlášení vyjádřil v tom smyslu, že je to slovo chlapa. Vlček však odpoledne o své újmě ještě přiznal, že vypůjčené peníze (milionovou půjčku) vrátil v hotovosti v dobré víře, oklamán právními experty. Tím přiznal, že překročil zákon, a voda se nad ním zavřela. Odpoledne oznámil na mimořádném grémiu ČSSD, že rezignuje na funkci předsedy sněmovny (hned), poslance (ke konci měsíce) a lídra kandidátky do PS v Olomouckém kraji. Jeho rozhodnutí oznámil veřejnosti předseda Paroubek, prohlásil ho za projev mimořádné zodpovědnosti a statečnosti a vyzval k odstoupení vedení ODS, místopředsedu TOP09 Kalouska a celou stranu Věci veřejné. Škoda, že nevyzval k odstoupení všechny. Celá věc je prý známa „celou dobu“ a o tom, že se vytáhne šest týdnů před volbami prý rozhodl dobře víme kdo (v tisku bylo vysloveno podezření, že pan Paroubek má na mysli Ivana Langera, ale to jistě ne, že). Aféra je pro ČSSD a Paroubka nepříjemná, ale ne až tak moc: jmenování Vlčka předsedou Sněmovny bylo v létě roku 2006 nouzové řešení, Rozbíhala se jednání s ODS a Paroubek doufal, že by se mohl stát premiérem (vybrali si Vlčka jako naprosto neškodného outsidera). Když to nevyšlo, byl by Paroubek rád Vlčka vystrnadil a ulebedil se na jeho místě, jenže Vlčkovi se tam zalíbilo a Topolánek neměl důvodů Paroubka podpořit. Vlček mu byl tak trochu vděčný a občas to dal najevo, takže Paroubek ho měl rád, jak praví v klasickém díle české literatury Josef Švejk, jako pazdero někde (čtenář si správné slovo jistě doplní). Je jen otázka, nakolik malér ovlivní preference: vsadil bych se, že ne moc. Když už se někdo rozhodne volit Paroubka, takovéhle detaily ho zajímat nebudou.

 

Jakýsi Michal Babák podle dnešního Práva prohlásil, že mu solidní druhé místo na jihomoravské kandidátce Věcí veřejných zajistil fakt, že stranu sponzoruje. ČSSD rozhořčeně protestuje, předseda John jí to vysvětlil: pan Babák je především charismatická osobnost: kdyby žádné peníze nedal, byl by taky na tom místě, a kdyby nebyl charismatický, neocitl by se tam přes sponzorování. Pan Babák si to tedy pojistil: nejen že má charisma, ale taky prachy. Ideální kombinace. Antonín Rašek cituje ve svém komentáři jiná slova pana Babáka: „Na rozdíl od těch, kteří peníze nemají, mám výhodu být poctivý.“ Jinými slovy, člověk musí mít prachy, aby si mohl dovolit být poctivý. Z toho plyne, že nejdřív je třeba peníze získat, a protože ten, kdo potřebuje peníze získat, je nemá, plyne z toho, že také nemá výhodu být poctivý. Až jich nepoctivě nabude, může si konečně luxus poctivosti dovolit. Děs a hrůza.

 

Jakési maďarské ochotnické divadlo v obci Klasov u Nitry vydalo (v maďarštině i slovenštině) pozvánku na své představení. Součástí maďarského textu bylo pár veršů z nějaké básně, ty do slovenštiny přeloženy nebyly. Tím byl porušen jazykový zákon. Věcí se teď zabývá slovenské ministerstvo kultury. Věřím, že obec nebude vypálena jako Lidice.

 

Francouzská vláda chce zákonem zakázat, aby ženy nosily na veřejných místech oděvy plně zakrývající hlavu a tělo. Jde především o burku. Francouzský prezident na zasedání vlády prohlásil, že „ty oděvy jsou na újmu důstojnosti žen“. Myslím, že to nemůže být důvodem k zákazu: pokud to dotyčná tak nepociťuje, nikdo ji nesmí vnucovat své představy o důstojnosti. Důvod k zákazu je, že se tak může maskovat terorista. Žijeme v době jakéhosi výjimečného stavu, proti němuž byla studená válka věcí takřka idylickou (na té správné straně železné opony, ovšem).

 

V jednom katolickém kostele v Budapešti nepustil farář k přijímání kandidáta na poslance za socialisty. Žádná církev by se neměla takhle plést do politiky, demokratický stát je sekulární stát (i když je důležité, že jeho nosnou silou musí být věřící lidé).

 

Jiří Přibáň cituje v příloze Práva Salon Karla Loewensteina, podle něhož prý demokracie nemůže v podmínkách moderní masové společnosti přežít, nebude-li schopna sebeobrany. Demokracie ve skutečnosti nemůže přežít bez demokratů. Tam, kde se nedostává demokratů, nejsou pendreky k ničemu. A sám píše: „I dnešní evropská pravice se často cynicky domnívá, že extremisty může ignorovat a případně oslabit tím, že jim v nejhorším případě nabídne podíl na vládnutí.“ Já mám spíš zkušenosti s levicí, která se cynicky domnívá, že komunisty může oslabit tím, že jim v nejhorším případě nabídne podíl na vládnutí. Několik podobných stupidních úvah jsme měli příležitost číst i v komentářích Práva.

 

V LN píší, že premiér Fischer se o místo v Evropské bance pro obnovu a rozvoj ucházel velmi úporně (dosvědčují to ovšem „důvěryhodné zdroje, které si nepřejí být jmenovány“, tj. „politické špičky napříč stranami“). To je zneklidňující. Je situace opravdu tak zlá, že je nutné prchat za každou cenu?



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama