nahoru

Když se zahrozí

Pavel Kovář 26. dubna 2002 • 00:12

... z jihu Čech se ozve: "My krumlovskou divadelní točnu zbourat nenecháme, a když na to přijde, budeme ji bránit vlastními těly!" Takto neposlušně odpovídá náměstkyně primátora Českých Budějovic Vlasta Bohdalová (ČSSD) stranickému kolegovi, ministru kultury Pavlu Dostálovi. Byť to říká s úsměvem, myslí to vážně. A stejný hlas zní napříč celým politickým spektrem jihočeského regionu. Otáčivé hlediště v českokrumlovském zámeckém parku se stává před volbami politickou kartou. Místními "Benešovými dekrety".

Foto
Zápletka je jednoduchá. O tom, že divadelní točna v barokním parku působí cizorodě, se debatuje už léta. Památkářům se ostatně nelíbila už za minulého režimu. Spor pokračuje i v polistopadové době, ale až nyní chce ministerstvo kultury udělat konečně ve věci jasno. Už dvakrát totiž - od roku 1992 - provoz hlediště dočasně prodloužilo. Další výjimku ministerstvo odmítá udělit a trvá na tom, že do konce roku 2002 musí být unikátní hlediště odstraněno. Protože, jak řekl ministr Dostál pro LN, "... příští rok navštíví Českou republiku komisaři UNESCO a do té doby musí točna ze zahrady zmizet." Jinak podle Dostálových slov hrozí Českému Krumlovu vyškrtnutí ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, což zní nevěrohodně a lehce demagogicky. Do tohoto seznamu bylo město s úžasným geniem loci zapsáno roku 1991, kdy právě rekonstruované hlediště v parku nestálo.

MINIREPORTÁŽ

I Samozřejmě není sporu o tom, že hlediště vyhlížející jako kousek tribuny půjčené z tenisové Štvanice je tu jako pěst na oko. Totéž platí o betonových sloupech pro reflektory. Ovšem za letní noci a proti nasvícenému letohrádku či parkovým zákoutím (kde sehnat tak autentické kulisy?) to skýtá skvělý divadelní zážitek. Teď je však duben, v nižších patrech točny leží nafoukané loňské listí a pár dlaždic podlahy i schodišť je popraskaných, kromě toho i tak propouštějí vodu. A to je další průšvih. Skrz ně totiž, prší-li pár dní, notně nateče voda do "podpalubí". Zatím to víc vadí obsluze, která pak musí chodit v holínkách, než ovládací elektronice.

PROČ UNIKÁT?

Pro mnohé je to patrně zbytečná otázka. Protože pod širým nebem není nikde jinde na světě otáčivé hlediště. Pod střechou vzniklo ve finském Tampere roku 1959, ale to už byla krumlovská točna rok v provozu. Pak měli tuhle zvláštnost (a to pod střechou) v Paříži a Grenoblu. Takže, marná sláva, nám patří evropský a patrně spíš světový primát. První krumlovská točna byla subtilní, jen pro 60 diváků, a zahájila pro voz v červnu 1958. Hlediště vzniklé o tři roky později se otáčelo s již 400 osobami a dosloužilo v roce 1988. Poslední verze je v provozu od roku 1993 a pojme 600 lidí.
V minulém režimu byl ten dnes nádherný Český Krumlov "lehce socialisticky devastován". Domy kolem strašlivě páchnoucí Vltavy, jež unášela svinstvo z papíren ve Větřní, zvolna a jistě chátraly. Zámek na skalnatém ostrohu a s ním sousedící park se sice jakž takž dařilo udržovat, ale chtělo to ještě nějakou turistickou atrakci. Ano, postavíme otáčivé hlediště pro divadlo v přírodě. Brzy sem mířily tisíce zájezdových autobusů ročně, takže město, kraj a vlastně naše země se měly čím pyšnit. Když se řeklo Krumlov, ozvěnou znělo točna. A to platí stále.

KDE JSOU PROBLÉMY?

Jsou menší i větší. Mimochodem, bourat se mělo hlediště už koncem šedesátých let, lépe řečeno: mělo se "ponořit" pod úroveň terénu tak, aby diváci dobře viděli a nebyl narušen celkový vzhled parku. Leč nestalo se. Podle všeho patrně i proto, že od samého počátku jsou tady majetkověprávní záležitosti hodně zamotané. Samotná točna se kdysi dostala nesprávně provedeným převodem do majetku Českých Budějovic (!); tím se vysvětluje angažovanost již zmíněné náměstkyně českobudějovického primátora. Město České Budějovice pak předalo točnu do trvalé správy Jihočeského divadla. Tomu se to pochopitelně líbí - letní představení (víc než padesát) jsou vždy vyprodána. Letošek není výjimka, navíc pak hrozba zániku působí jako ta nejlepší reklama. Ekonomicky jde o báječnou věc, stačí počítat: šest set diváků krát padesát představení krát lístek za pár stokorun rovná se několik miliónů. To je v pořádku. Nicméně jako problematická se jeví smlouva mezi Státním ústavem památkové péče, jenž spravuje zámecký park i letohrádek Bellarie, a Jihočeským divadlem. Památkáři jsou ve zjevné nevýhodě, protože péče o park je jejich problém a stojí značné peníze. Ředitel zámku hovoří také o tom, že kolem točny se půda odvodňuje, a proto odumírají staleté stromy či okrasné keře a trpí trávník. Navíc je Bellarie skladištěm kulis, v němž si kulisáci nepočínají zrovna šetrně. Přitom objekt skrývá unikátní památku: mechanicky pohyblivý stůl, na jehož velkou desku poddaní před staletími naložili vybrané krmě, načež jej vytáhli o patro výše do hodovního sálu. Pokud by pavilón nesloužil divadlu, lze nabídnout tento výtah návštěvníkům k prohlídce a budovu i jinak využívat.

MINIREPORTÁŽ II

Internetová kavárna, rohový dům pod náměstím, nedaleko vstupu do zámku. Počátkem odpoledne je skoro prázdná. Richard Tichý (36), pedagog z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, se usmívá. Patří k místním recesistům, říkají si Nezávislá iniciativa českokrumlovských umělců, vědců, podnikatelů, pracovníků v památkové péči, ochránců přírody a bývalých studentských vůdců; uf, to je název. Tato stolní společnost dala kauze točny další rozměr. Na apríla, 1. dubna, zveřejnila na webu (http:// demolice.latran.cz) petici, v níž navrhuje - odstranění zámku. "Máme pro to mnoho důvodů," říká Richard Tichý a pak z ní cituje: "Domníváme se, že pro záchranu historicky autentické podoby jedinečného skalního masívu je třeba zlikvidovat nejen otáčivé hlediště, ale zejména odstranit celou zbývající část zámeckého komplexu a uvést skalní ostroh do původního stavu, nepoškozeného pyšnou ignorancí a svévolnými výboji starých feudálních struktur." Prohlášení obsahuje zdůvodnění návrhu a také diskusní fórum (Co dál se zámkem?), v němž z variant - zbourat, přemístit do vhodnější lokality, zakrýt maskovací sítí či natřít modrou barvou, která splyne s oblohou - vyhrála u veřejnosti ta poslední. Na webu jsou i snímky města bez zámku či fotomontáže, kterak se přemístěný zámek tyčí nad kolonií zahrádkářů. Za chvíli však mluvíme vážněji a pan Tichý jednoznačně říká, že zbavit město točny by byla chyba (pozor, není zdejší rodák) a že nyní by to chtělo přejít od žertů k reálnému řešení. Protože patří k místním osvíceným občanům a ti už vědí, co je nutné udělat pro záchranu unikátní točny.
Jinak ovšem největší zdejší problém není bytí či nebytí otáčivého hlediště. Richard Tichý se profesně věnuje aplikované ekologii a regionálnímu rozvoji a kromě jiného pracuje zrovna na srovnávací studii Českého Krumlova a rakouského Hallstattu. Obě města, zhruba stejně velká, jsou na seznamu UNESCO, české navštíví ročně milión a půl, rakouské dva milióny turistů. To je mnohem vážnější téma, protože kvůli enormnímu ruchu a haldám odpadků po turistech se dostává život místních občanů na hranici únosnosti. Tohle si rovněž žádá urychlené řešení.

CO TEDY S TOČNOU?

Existuje ještě jedna petice, nikoliv žertovná. V ní svým podpisem už přes dvacet tisíc občanů (ve městě žije 15 tisíc lidí) žádá zachování otáčivého hlediště. Jejich argumenty jsou stejně pádné a srozumitelné jako odmítavé postoje památkářů či ministerstva. Je tu však jeden šťastný moment: za zámeckou zdí na konci zahrady se rozprostírá volné prostranství, ladem ležící bývalá zahradní školka. Po zakoupení tohoto pozemku městem by bylo možné sem točnu přemístit (možná spíš postavit novou), poté zámeckou zahradu uvést do původního stavu a případně ji prodloužit až k onomu novému hledišti. Českokrumlovská radnice už prý v tom podniká jisté kroky. Teď jde jen o to, čím proces spustit. Jestli nekompromisním postojem ministerstva kultury, toť otázka.



Kurzy měn
25,330
20,540
28,650
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře