nahoru

Kult kurzarbeitu

Miroslav Cvrček 4. září 2014 • 00:15
Kurzarbeit
Kurzarbeit
• foto: 
Marek Douša

Česká vláda plánuje od příštího roku spustit nový „kurzarbeit“. Státní dotace na zkrácení pracovní doby mají pomoci firmám v krizi a změkčit dopady ruských sankcí. Německý vzor na současnou situaci ale nemusí v Česku dokonale fungovat. Proč?

Německé slovo kurzarbeit, v doslovném překladu krátká práce, označuje trojstrannou dohodu mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem a státem na zkrácení pracovní doby. Tento vztah začíná v okamžiku, kdy zaměstnavatel sezná, že nemá dostatek práce pro své lidi, a stát mu potvrdí, že je to důsledek krátkodobé krize. Zaměstnavatel tedy svému zaměstnanci zkrátí pracovní dobu, sníží mzdu (ale ne tolik jako pracovní dobu), jejíž novou výši pracovníkovi zčásti vyplácí stát.

Všichni se pak tváří spokojeně: zaměstnanec neztratil pracovní místo, zaměstnavatel neztratil pracovníka, státu se nezvýší výdaje na podporu nezaměstnaným. Zdá se, že výnosy převažují náklady ve všech směrech.

Německá zkušenost

Kurzarbeit má v Německu více než stoletou historii. Naposledy se do kursu dostal v roce 2009, kdy s největší silou udeřila ekonomická krize. Německá vláda tehdy stvořila program dotující zachování pracovních míst, který stál přes pět miliard eur (dnešním měnovým kursem asi 140 miliard Kč) a zapojilo se do něj skoro jeden a půl miliónu zaměstnanců, což je víc, než se původně předpokládalo. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zachránil tento program během recese skoro půl miliónu pracovních míst. Mezi vyzdvihovaná pozitiva patřilo i zachování pracovních kolektivů a omezení ztrát znalostí během doby nezaměstnanosti.

Stát kompenzoval zaměstnanci dvě třetiny ztracené mzdy, rovněž se postaral o sociální odvody. Pokud pro něj firma neměla žádnou práci, musel absolvovat školení.

Pozitivní efekty potvrzuje i německý vládní Institut pro výzkum zaměstnanosti (IAB). Ten ale zároveň upozorňuje na velké negativní efekty, v první řadě takzvané náklady mrtvé váhy.

Nevýroba

Co tohle označení znamená? Jde v zásadě o produkci, jež nebyla vyrobena. V tomto případě jde o produkci, kterou lidé nevytvořili, protože si místo toho, aby našli novou práci, „užívali“ zkrácené pracovní doby na státní útraty.

Problém programů typu kurzarbeit totiž spočívá mimo jiné v tom, že ho nevyužívají jen firmy, jež jsou zasaženy dočasnou krátkou krizí, ovšem po ní se vrátí v plné síle, ale také firmy, které jsou zastaralé (ať už svou produkcí, či jinak) a z trhu by v dohledné době zmizely tak jako tak.

Stát tak dotuje neživotaschopné podniky, prodlužuje jejich působení na trhu a zamezuje přirozenému přechodu zaměstnanců do efektivnějších firem. I proto IAB doporučil alespoň omezit dobu dotování pracovních míst a omezit kurzarbeit na ty zaměstnance, kteří by sháněli práci jen těžce.

Třetinová účast

Kurzarbeit v Německu z let 2009 až 2012 byl více méně opěvován. Zčásti proto, že charakter ekonomické krize se podmínkám použití kurzarbeitu docela přiblížil, a zčásti proto, že skryté náklady v podobě nevyrobené produkce, kterou oči nevidí, nikoho moc nepálí.

I proto se z kurzarbeitu dělá v Česku do jisté míry kult. Ostatně v Česku ho zavedla už Nečasova vláda. Financován byl i z evropských fondů a podnikatelé si vesměs stěžovali, že je administrativně příliš složitý. Česká zkušenost nebyla dobrá, a současná vláda proto chce podmínky změnit. Popsaným negativním dopadům se ale nevyhne.

Aktuální český vládní plán zní takto: Zaměstnanec bude pobírat 90 procent své mzdy, přičemž 60 procent hradí zaměstnavatel, 30 procent stát. O udělení dotace na pracovní místo rozhodne vždy komise příslušné krajské pobočky úřadu práce. Příští rok na to chce vláda vyčlenit 200 miliónů korun.

Špatné načasování

Ponechme teď stranou, že potřeba zkrácené pracovní doby je i podle guvernéra Miroslava Singra v současné době na ústupu, a vypadá to tudíž, že vláda chce pomáhat, i kdybychom nechtěli. Ve srovnání se štědrostí nedávného německého kurzarbeitu není 200 miliónů a třetinová účast státu na mzdě megalomanský plán.
Riziko možná spočívá hlavně v tom, že vláda program časem rozšíří, prodlouží a vytvoří třídu podniků a zaměstnanců, kteří na veřejných penězích budou závislí. Efektivita kurzarbeitu totiž klesá s délkou, s jakou jsou peníze vypláceny. Čím déle bude kurzarbeit v kursu, tím víc vláda zakonzervuje neudržitelný stav – ostatně domnívat se, že Rusko po roce sankce zruší a evropští výrobci se na ruský trh vrátí v plné síle, je naivní. Pak kurzarbeit s dotacemi státu bude rozhodně škodit.



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,470
20,880
28,690
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře