nahoru

Kdo vybíral Miloše a Karla

Petr Sokol 31. ledna 2013 • 00:15
Kdo vybíral Miloše a Karla
foto: Jan Šibík

Volební mapa druhého kola prezidentských voleb vypadá na první pohled jednotvárně. Miloš Zeman porazil Karla Schwarzenberga téměř všude, celkem získal 54,8 procenta, kníže dostal 45,19 procenta. Jenže i zdánlivě jednoznačné rozložení hlasů napříč republikou v sobě skrývá celou řadu důležitých faktů, které mnohé vypovídají o tom, jak a proč jsme vybrali prezidentem jednoho, a ne druhého.

Druhé kolo opět potvrdilo rozdíl v hlasování mezi Čechami a Moravou. Karel Schwarzenberg si udržel svou převahu v Praze, kde tentokrát dokonce vyhrál v poměru dvě ku jedné (66 % ku 34 %). Naopak celá Morava přinesla v podobném poměru vítězství Zemana (62 % ku 38 %). Rozhodující náskok pak Zeman získal ve venkovských Čechách, kde měl v prvním kole ještě těsnou převahu ministr zahraničí. Nyní však Zeman poměr otočil a vyhrál s jasným náskokem 54 % ku 46 %. Kromě tohoto náskoku z venkovských Čech převážil volební vítězství na stranu bývalého premiéra také fakt, že zatímco v „knížecí“ Praze volilo necelých šest set tisíc lidí, na „Milošově“ Moravě přišly nyní k urnám téměř přesně dva milióny voličů.

 

Protiklad Čech a Moravy potvrdila i území volební podpory obou kandidátů, jež ukazují, odkud pochází většina kandidátových voličů. Zemanovo se nacházelo téměř celé na Moravě a v severozápadních Čechách, zatímco Schwarzenberg své voliče získal hlavně v regionu českých okresů, které tradičně volí pravici (mapa 2). Jeho příznivci se rekrutovali z pásu, jenž se táhne na jihu od Českých Budějovic na sever přes Prahu a směrem na severovýchod k Liberci a Náchodu. (mapa 1) Geografický původ voličů proto i v druhém kole potvrdil, že voliči pochopili prezidentskou volbu jako souboj pravice a levice, ať už si o skutečných názorech obou finalistů myslíme cokoli.

 

Navíc platí, že vlastně poprvé se v celostátním měřítku střetli jen dva kandidáti. To vedlo k přirozené polarizaci do dvou sociálních, ale i geografických táborů. Ze střetů dvou světů vyšla lépe levice, což potvrzuje poměr vítězných krajů i „okresní“ skóre.

 

U krajů i okresů je jednodušší vyjmenovat, kde Zeman nevyhrál. Na krajské úrovni se to stalo jen v Praze, přičemž těsný (méně než dvouprocentní rozdíl) byl už jen v Libereckém a ve Středočeském kraji. Největší rozdíl byl v Praze (66 ku 34 pro Karla) a na Vysočině (64 ku 36 na Vysočině). To tedy platí, pokud nezohledníme – „patnáctý“, „exilový“ okrsek. V cizině se pro druhé kolo zaregistrovalo přes deset tisíc českých občanů a odvolilo jich téměř tisíc. Jejich verdikt byl jasný, ale zcela opačný než v republice, když mezi nimi triumfoval ministr zahraničí (dokonce v poměru 84 ku 16). Mimochodem volební mapa celého světa nabídla zajímavé rozdělení: ministr zahraničí vyhrál nejvýrazněji v západní Evropě, Zeman relativně uspěl na Východě (dokonce vyhrál například na Ukrajině) …

 

Ještě větší náskok si bývalý premiér připsal na okresní úrovni. Schwarzenberg kromě Prahy totiž vyhrál jen v obou pražských venkovských okresech, v okrese Plzeň-město, na Českobudějovicku, ve třech sousedících okresech Liberec–Jablonec–Semily a na Náchodsku. Na Moravě nově zvolený prezident nevyhrál jediný okres (Brno-město).

 

ZEMAN DOBYL DALŠÍ MĚSTA

Schwarzenberg měl podobně jako v prvním kole opět klíčovou volební základnu v největších městech. Jenže i ta se v druhém kole ztenčila. V krajských městech vyhrál nad Zemanem už jen v poměru sedm ku pěti, když dostal více hlasů než zvolený prezident v českých krajských městech s výjimkou Ústí nad Labem a Pardubic a na Moravě v Brně a ve Zlíně. Oproti prvnímu kolu tedy předseda TOP 09 ztratil Pardubice a Olomouc.

 

Se zmenšující se velikostí měst však narůstala síla hlasů pro Zemana ještě výrazněji. Mezi statutárními „nekrajskými“ městy například neuspěl Zeman již jen v Mladé Boleslavi. Na Moravě pak levicový kandidát „bral“ kromě Zlína a Brna i všechna okresní města. V Čechách v soutěži o krajská města také jasně dominoval bývalý premiér nad současným ministrem. Schwarzenberg uhájil kromě již zmíněných krajských měst a sídel „jeho“ okresů pouze Písek, Mělník a Mladou Boleslav.

 

OD HANÉ PO VYSOČINU

Hlavní baštou podpory M. Zemana se stala, jak již bylo uvedeno, Morava (mapa 3). V její střední části se nacházela většina okresů, kde budoucí prezident překročil hranici 65 % hlasů. Zemanovy rekordy ale padaly jinde. Na Karvinsku bývalého premiéra dokonce podpořily více než tři čtvrtiny hlasů (76,38 %). V síle Zemanovy podpory pak následovalo Bruntálsko, Jesenicko a Znojemsko. V Čechách v tomto ohledu primát drželo Lounsko a Chomutovsko.

 

Schwarzenbergovy nejsilnější okresy není třeba příliš představovat, protože je tvořilo deset okresů (včetně Prahy), kde v druhém kole vyhrál. Po hlavním městě ho nejvíce voliči podpořili v obou pražských „venkovských“ okresech a ve městě Plzeň.

 

PRAVICOVÉ OSTROVY

Z „malých“ okresů (ORP) dokázal „kníže“ přetlačit Zemana jen v několika izolovaných ostrůvcích, které však většinou leží v tradičním pravicovém pásmu České Budějovice – Praha – Liberec/ Náchod. První pravicový ostrov najdeme v Praze a bezprostředním okolí, kde se pražský výsledek „přelil“ do malých okresů kolem Prahy: Černošice (druhý nejlepší výsledek po Praze), Říčany, Brandýs nad Labem, Lysá nad Labem, Dobříš, Beroun a Říčany.

 

Druhý pravicový ostrov tvoří Královéhradecko, Dobrušsko, obvod Nové Město nad Metují a Náchodsko. Poslední větší pravicový ostrov najdeme ve čtverci Liberec–Turnov–Semily–Vrchlabí a patří do něj ještě Železnobrodsko, Tanvaldsko a Jilemnicko. Pak již na volební mapě najdeme jen osamocené pravicové ostrůvky v malých okresech obklopujících velká města: Plzeň, České Budějovice, Brno, jež doplňuje i sousední obvod Šlapanice, a Zlín. Poslední dva malé okresy, kde se budoucímu prezidentovi nepodařilo vyhrát, tvoří téměř sousedící Žambersko a Litomyšlsko na východě východních Čech. Skóre v malých okresech proto ukazuje zdrcující triumf pro M. Zemana, když nevyhrál jen ve 26 z nich.

 

LYŽNÍCI

Lídr TOP 09 si překvapivě připsal řadu vítězství v pohraničních oblastech. Jednalo se však o turistické destinace například na Šumavě, kde díky přílivu lyžařů s volebními průkazy padaly rekordy ve volební účasti a Schwarzenberg zde dosahoval i osmdesátiprocentních výsledků. Podobně to platilo i v krkonošských lyžařských střediscích či na hřebenech Krušných hor, v Orlických horách, a dokonce v lyžařských centrech v jinak „rudých“ Jeseníkách. V Peci pod Sněžkou volilo „knížete“ dokonce necelých 85 % těch, kteří tu odvolili. Téměř stejným výsledkem pak volby skončily i v krušnohorském Božím Daru, kde se zřejmě spojila podpora místního populárního starosty s hlasy lyžařů.

 

PANSTVÍ VOLÍ KNÍŽETE

Úspěchy sbíral Schwarzenberg také na svých tradičních rodových panstvích (mapa 4). Jako nositel titulu vévoda krumlovský například vyhrál těsně ve městě Český Krumlov. Slavit mohl i v obci Orlík nad Vltavou a v okolních vesnicích nebo v Hluboké nad Vltavou. A uspěl i v Třeboni, u níž se nachází hrobka, kam byli pochováváni v minulosti příslušníci jeho rodu. Na Třeboňsku si připsal ještě jedno zajímavé vítězství, když Zemana převálcoval ve Dvorech nad Lužnicí, kde žije lidovecká kandidátka v prvním kole Zuzana Roithová. Její deklarovaná podpora pro ministra zahraničí tedy fungovala minimálně u ní doma.

 

Podobně může o „domáckém“ potvrzení podpory mluvit i premiér Nečas, protože mezi málo míst na Moravě, kde K. Schwarzenberg vyhrál, patří i „jeho“ Rožnov pod Radhoštěm. Kandidátovi TOP 09 svědčilo i lázeňské prostředí, když předstihl celostátního vítěze nejenom v Karlových Varech, ale také třeba v Mariánských Lázních nebo v Poděbradech.

 

S určitou dávkou nadsázky se dá konstatovat, že všude jinde již vyhrál Miloš Zeman. V Karviné a v nedaleké Orlové dokonce jeho výsledek začínal osmičkou. V „jeho“ Novém Veselí na Vysočině ho ve srovnání s Karvinskem podpořilo „jen“ 75 procent voličů.

 

FISCHEROVA LEVICE

Velkým otazníkem druhého kola byla samozřejmě také otázka, kam se přesunou hlasy neúspěšných kandidátů z prvního kola. Jak Reflex psal ve svém volebním speciálu, předpokládali jsme, že třetí na pásce Jan Fischer bodoval zejména v levicových oblastech severozápadních Čech a dobré výsledky si připsal v celých severních Sudetech, takže podle naší analýzy jeho hlasy pocházely spíše od levicových a nespokojených voličů, kteří obtížně budou přecházet ke Karlu Schwarzenbergovi.

 

Podobně jsme odhadli i voličskou základnu čtvrtého Jiřího Dienstbiera. I on se sice sám definoval jako moderní sociální liberál, ale jeho voliči pocházeli zejména z tradičních „starolevicových“ oblastí. Nejlépe kandidát ČSSD uspěl na Tachovsku, Bruntálsku a Jesenicku. I u něj jsme proto předpokládali, že téměř všichni jeho voliči podpoří v druhém kole levicového kandidáta.

 

Popsané hypotézy se v druhém kole potvrdily. Zeman, jak ukazuje přiložená mapa, nejvíce nabíral nové hlasy v sudetských oblastech severozápadních Čech (mapa 5). Když jeho přírůstky hlasů v druhém kole přetavíme do mapy, dojdeme k výsledku, jenž se velmi podobá mapě, která ukazuje území volební podpory Jana Fischera (mapa 6).

 

V silných oblastech J. Fischera občané v druhém kole výrazně podpořili Zemana. Může to sice teoreticky být náhoda, ale prakticky to spíše znamená, že milión a půl hlasů, jenž Zemanovi přibyl v druhém kole, se hlavně rekrutoval z osmi set tisíc hlasů, které v prvním kole získal Fischer, a z dalších osmi set tisíc, jež podpořily Dienstbiera. Jistě to nebylo tak, že by všichni fischerovci a dienstbierovci volili budoucího prezidenta, ale většina z nich Zemanovi svůj hlas dala.

 

KARLOVY HLASY

Schwarzenbergovi přibyl v druhém kole milión hlasů. Nejvíce jeho zisk narostl v moravských ­oblastech, s centrem na moravsko-slovenském pomezí. Vůbec platí, že „knížecí“ nárůstová mapa se blíží tradiční podpoře lidovců. Jen z ní trochu vybočuje nárůst hlasů pro Schwarzenberga v nejzápadnějším cípu Čech. Tam by se pro změnu mohlo jednat hlavně o hlasy nestraníka Franze. Ten sice sám řekl, že bude volit Zemana, jeho voliči ho zřejmě moc neposlechli.

 

Volební mapa tak napovídá, že volební rovnice druhého kola mohla vypadat přibližně takhle:

Zeman+Dienstbier+Fischer+Bobošíková = 2,7 miliónu hlasů a výhra pro Miloše Zemana

Schwarzenberg+Franz+Roithová+Fischerová+Sobotka = 2,2 miliónu hlasů a druhé místo pro Karla Schwarzenberga.

 

Ve skutečnosti bylo vše složitější, ale základní trendy volební mapa opět prozradila. Kromě levicového triumfu, vítězství venkova nad velkými městy a Moravy nad Prahou však přinesla i jednu naději pro pravici v nejširším slova smyslu. Poražený kandidát Schwarzenberg dostal v druhém kole více hlasů než jeho ODS a TOP 09 před dvěma lety ve sněmovních volbách, a to dokonce při trochu nižší účasti.

Autor je politolog



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,310
20,610
28,610
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře