Tématem číslo jedna je stále migrační vlna. Deníky se po týdnech vytrvalého informování snaží najít nové pohledy. Nejzajímavější je možná zpřísnění azylového procesu ve Švýcarsku
Začněme sportem z neobvyklého pohledu. Deníky se věnují kauze reprezentačního fotbalisty a kapitána fotbalové Plzně Davida Limberského. Ten v opilosti boural s autem a následně prý vyhrožoval policistům. Pohledy se nabízejí dva: vážný a humorný.
Kritici se pohoršují nad tím, jak se chová reprezentant a kapitán klubu.
Humoristé jsou zase v šoku, jak je možné, že špičkový sportovec nebyl s to policistům utéct. Vyloženě škodolibé je tvrzení, že to bylo tím, že předstíral faul, upadl a dožadoval se penalty. Těžko říct.
Tuhle zprávu může vyvážit snad jen pohled na E15. Obálce ekonomického deníku vévodí reklama na podprsenky s třemi fotkami pohledné brunety. Shora je doplněna poutákem na komentář Bohumila Pečinky, komentátora Reflexu. Pod touhle „falešnou“ inzertní obálkou už je normální titulka. Ani tady však legrace nekončí. Začíná totiž fotkou setkání prezidenta Miloše Zemana s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem na Pražském hradě. Jenže šéfa Severoatlantické aliance na Hradě místo vlajky NATO vítala vlajka OSN. Prý nedopatření.
A teď už vážně.
Různé pohledy na migraci
Mladá fronta DNES přináší rozhovor právě se Stoltenbergem. Říká, že NATO nemůže bránit hranice EU. Deník píše o tom, jak se běženci vydávají za děti, aby neskončili v ústavech s ploty a mřížemi. Případně rodiče vysílají napřed své děti, aby pro ně pak byla cesta do Evropy volnější. Najdete tu taky reportáž ze srbsko-maďarské hranice a komentář bývalého prezidenta Václava Klause, který se bojí o osud evropské civilizace. „O nic menšího nejde,“ říká.
Lidové noviny začínají tvrzením, že Česko v odporu proti přerozdělovacím kvótám hraje vabank. Zároveň informují o tom, že Švýcaři zpřísňují imigrační zákonodárství. Zkracují azylové řízení s cílem co nejdřív dostat ze země ekonomické uprchlíky (zejména ze zemí Balkánského poloostrova a klidných afrických zemí) a ušetřit tak na sociálních dávkách. Uprchlíky dokonce motivují částkou až 2000 franků (skoro 50 tisíc korun) na hlavu, pokud se dobrovolně vrátí do své domoviny.
Zajímavá je reportáž ze syrského města Kobání. Část obyvatel zničeného města nechce do Evropy, ale chce se vrátit domů a město znovu vybudovat.
Právo informuje o skupině Čechů, jež chce nelegálně vstoupit do syrské armády a bojovat proti Islámskému státu.
Kleslová v Lidovkách
Lidové noviny se celkem bez zábran pouštějí do pravé ruky svého majitele, Radmily Kleslové. Peníze z ČEZ už sice mít nebude, ale místopředsedkyně Babišova hnutí ANO sedí v několika firmách, kde má hlavní město podíl. Jaké z nich má příjmy, říct nechce, Lidovky odhadují, že to může být několik miliónů korun ročně.
„Odhlédneme-li od ideologie neustálého hovoření o práci, které se v hnutí říká ,makání‘, pak pražská vládnoucí koalice přinesla zatím pouze velice neradostný pohled do budoucnosti,“ opřel se do ANO ve sloupku Martin Zvěřina. „Předvádí zejména politikaření a zákulisní dohody [...] Jediný obor, ve kterém pražská ,vláda‘ zatím exceluje, je obsazení placených postů,“ píše autor s tím, že na to sedí označení „Matrix 2.0“. Výraz „matrix“ přitom dříve používal Andrej Babiš na popis korupčních vazeb.
Další témata
Média se dále věnují investicím z Číny, levné ropě nebo Tomáši Hrdličkovi. Podnikatel s pověstí pražského kmotra se prý chystá založit novou pravicovou stranu. Podle týdeníku Dotyk Hrdlička došel k závěru, že je to jediná možnost, jak své jméno očistit.
Dotyk má přitom jako své hlavní téma „Palermo na severu Čech“, kde se mimo jiné věnuje takzvaným kmotrům a jejich kauzám. K tomu pomocí infografiky vypočítává charakteristické znaky Ústeckého kraje. Týdeník to doplňuje rozhovorem se severočeským uhlobaronem Janem Dienstlem.
Lidové noviny dále informují o vyčíslení ztrát za kolony na silnicích kvůli pozdním dodávkám zboží, popojíždění a podobně. Letos nás prý kolony budou stát 120 miliard korun.
Nový pračlověk
Deníky upoutal objev koster snad dosud neznámého předka člověka v Jihoafrické republice. Otázek je ale zatím víc než odpovědí. Může jít o slepou vývojovou větev i nejstaršího předka moderního člověka.
