nahoru

Padá Polsko do nové totality? Šikovně napsaný zákon znemožní lidem demonstrovat

Jan Jandourek9. prosince 2016 • 14:00
Ilustrační foto
Ilustrační foto
• foto: 
ČTK/AP

Polsko, ke kterému jsme ve východní Evropě vzhlíželi jako k zemi, kde by mohla padnout nesvoboda komunistického systému, teď utahuje uzdu vlastním občanům. Konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) schválila změny zákona o veřejných shromážděních a to výrazně k horšímu.

Co se v Polsku vlastně před několika dny stalo? Polští poslanci 2. prosince schválili nová pravidla pro pořádání demonstrací. Ve výhodě teď budou akce organizované úřady a církví a omezí se práva ostatních občanů.

Opozice a ochránci lidských práv jsou proti, stejně jako komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks. Polský ombudsman Adam Bodnar upozornil, že změna bude odporovat ústavě a normám mezinárodního práva ohledně svobody shromažďování. „Jde o pokus zavřít ústa Polkám a Polákům, kteří nejsou spokojení s vládou,“ zmiňují noviny Gazeta Wyborcza mluvčí malé neparlamentní strany Razem Dorotu Okovou.

Dosud to bylo tak, že přednost měli ti organizátoři, kteří nahlásili konání akce na určitém místě jako první. Po změně ale mají úřady právo každé shromáždění zakázat, pokud budou chtít státní orgány nebo katolická církev a náboženské organizace tamtéž uskutečnit svoje akce.

Zákon navíc zavedl pojem „periodické shromáždění“, což je takové, které se pořádá na stejném místě a ve stejný den nejméně čtyři roky po sobě nebo tři roky po sobě, pokud jsou organizovány v den státního svátku. Také tato shromáždění mají mít přednost před politickými a občanskými iniciativami. Je celkem jasné, jaký dopad může mít takové opatření v praxi. Kdykoli se státu nebo církvi znelíbí nějaká akce, prostě ji znemožní tím, že si na dané místo nahlásí cokoliv jiného a nikdo s tím nebude moci nic udělat. Z hlediska rovnosti občanů není jasné, proč by měla mít přednostní právo církev a další organizace a ne nějaké jiné. Ono to vlastně jasné je, jde o jednání z pozice síly, nebo aspoň domnělé síly.

„Tato ustanovení nemají v žádném případě omezit práva občanů. Tato změna v zákoně by se dala nazvat změnou, která řeší problémy i při konfrontaci mezi jednou manifestující skupinou a jinou. A tak to je zákon o řešení konfliktů,“ tvrdil, těsně před hlasováním o zákonu poslanec Mariusz Błaszczak. Poslanci za PiS tomu tleskali, ale opozici to nepřesvědčilo.

Podobných mocenských opatření udělala vláda, která začala vládnout po volbách v říjnu 2015, několik. Hned vyměnila šéfy čtyř tajných služeb, zavedla novinky pro fungování ústavního soudu, kde příště má místo pětičlenného soudního senátu většinu sporů rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu a ne prostou většinou, dvoutřetinovou. To může činnost soudu ochromit, což je jistě pro někoho výhodné. Vláda přišla s novelou zákona, podle které skončily mandáty členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a rozhlasu. Zvýšily se také pravomoci policie ohledně získávání informací ze sledování elektronické komunikace. 

Co je na tom všem demokratického a konzervativního? Nic, je to posílení státu a těch, kdo mu momentálně vládnou. Je to pochopitelně dvojsečné, protože příště, až se rozdělené Polsko nabaží konzervativců, se k moci dostanou zase jiní. A jak známo, když má někdo k dispozici mocenské nástroje, nerad se jich vzdává. Do toho všeho se z hrobů vytahují oběti leteckého neštěstí prezidentského letadla ve Smolensku a bádá se, zda náhodou nešlo o atentát, protože někteří lidé z PiS si to myslí. Zatím se nezjistilo nic.



Klíčová slova: Polsko, nesvoboda, zákon, svoboda



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,440
21,300
28,400
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře