nahoru

Vzpoura proti elitám: Italský premiér označil své oponenty za lůzu, prohrál referendum a padl

Viliam Buchert5. prosince 2016 • 09:15
Odstupující italský premiér Matteo Renzi.
Odstupující italský premiér Matteo Renzi.
• foto: 
ČTK

Je to jako podle kopíráku. Vzpoura voličů v demokratických zemích proti zavedeným stranám, vládnímu establishmentu a části elit pokračuje. Po Brexitu a vítězství Donalda Trumpa je její poslední „obětí“ italský premiér Matteo Renzi (41). Ten vyhlásil referendum o reformě ústavy, jeho výsledek spojil se svým setrváním ve funkci a – drtivě v neděli prohrál. Oznámil, že odstupuje.

Zajímavé je, že ani energický a na premiéra hodně mladý Renzi vůbec nepochopil, co se kolem něj děje a jak reagovat. Jeho protivníci na něj útočili mimořádně tvrdě a často i za pomoci falešných argumentů. Jenže místo toho, aby reagoval proti politickým oponentům stejně tvrdě, ale věcně, urážel inteligenci samotných voličů. A tím prohrál.

Italské referendum navíc nepřineslo žádné těsné výsledky, čísla jsou pro Renziho krutá. Hlasování se opozici podařilo proměnit v plebiscit o premiérovi a jeho vládě, přišlo až 70 procent voličů a výsledek je 60 ku 40.

Matteo Renzi udělal přitom naprosto stejnou chybu jako v Americe Hillary Clintonová. Ta označila voliče Donalda Trumpa za „ubožáky“. S tím pak těžko mohla vyhrát. Italský premiér zase své oponenty počastoval slovem „lůza“ (v italštině accozzaglia). Po Brexitu zase na ostrovech znělo, že odchod Británie z EU zavinili „nevděční důchodci, nevzdělanci a venkované“.

Městské a intelektuální elity, týká se to i takzvané pražské kavárny, se mylně domnívají, že pouze jejich názor je ten správný a podle něj se má řídit život všech. Jenže životy lidé se strašlivě liší, nemáme s ním stejnou zkušenost a ne každý je pořád úspěšný. Političtí vůdci to musí reflektovat, jinak společnost rozštěpí a kdysi velký počet voličů z takzvaného politického středu začne kmitat zleva doprava.

Dva příklady z Itálie.

Premiér Renzi tvrdil, že jeho ústavní reformy (ty měly zjednodušit vládnutí, posílit Poslaneckou sněmovnu a výrazně omezit vliv Senátu, který může blokovat zákony) ušetří téměř 500 milionů euro. Beppe Grillo, šéf parlamentního opozičního Hnutí pěti hvězdiček, ale říkal, že úspora bude pouze 57,7 milionů euro. Ani jeden z politiků ovšem nenavrhl zásadní plán, jak si poradit s obrovitým veřejným dluhem, který dosahuje 2,25 bilionu euro.

Další hrátky s čísly provázela diskuse o imigrantech. Část politické scény se snaží vnutit Italům představu, že přistěhovalci tvoří v zemi 20 až 30 procent obyvatel. Skutečné číslo je kolem 7 procent. Jenže počet zejména těch ilegálních rychle stoupá a reálné řešení migračních vln nikdo nenabízí. Jak tomu zamezit, jak upravit zákony.

Matteo Renzi, což je také poučení pro jiné evropské vůdce, doplatil také na avizovanou podporu ze strany představitelů Evropské unie. To není nic, co by dnes většina občanů vyslyšela. Navíc se nechal poměrně absurdně při referendu podporovat bankami. Jeho kroky podpořila národní Banca d'Italia i nadnárodní Goldman Sachs. Něco takového voliči neodpouští, vidí za tím spiknutí mocných a vlivných.

Co přesně se teď bude dít v Itálii, není jasné. Je několik možností jak sestavit vládu, či doputovat k novým volbám.

Je to ale další varování pro evropské elity a velké vládnoucí strany, že vzpoura proti nim pokračuje. I když v rakouských prezidentských volbách v neděli nevyhrál kritik imigrace a Bruselu Norbert Hofer. Nevyhrál ale ani zástupce dvou největších stran, lidovců a sociální demokracie. Nový rakouský prezident Alexander Van der Bellen kandidoval jako nezávislý s podporou Zelených.



Klíčová slova: Itálie, referendum, vláda, Matteo Renzi



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,540
21,730
28,650
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře