Britská Labouristická strana pozastavila členství poslankyni Naz Shahovou, protože čelí podezření z rasismu a antisemitismu. Paní poslankyně za labouristy plácala nesmysly a teď ji tento kostlivec ve skříni s velkým rachocením dohnal. Kdysi, ještě před svým zvolením, napsala na sociální sítě: „Nikdy nezapomeňte, že všechno, co dělal Hitler v Německu, bylo legální.“
Také sdílela grafiku Izraele překrytou Spojenými státy s komentářem „řešení izraelsko-palestinského konfliktu – přemístit Izrael do Spojených států“. Jak to chtěla udělat, nevíme. Možná by se mohly rozestoupit vody moře jako za Mojžíše a Izraelci by do USA přešli suchou nohou.
Poslankyně už dnes svých příspěvků na Facebooku lituje, uznala, že „antisemitismus je rasismus“ a prý chápe rozrušení místní židovské komunity.
Je sice hezké, že se poslankyně omluvila, ale to nic nemění na tom, že se nemůže omluvit za svou hloupost a hned tak nedožene svou nevzdělanost, stejně jako ji asi nedožene Livingstone přezdívaný ve své době „Rudý Ken“.
Wednesday's Daily Mail front page:
— Nick Sutton (@suttonnick) 26. dubna 2016
Labour MP's anti-Semitic outbursts on Facebook#tomorrowspaperstoday#bbcpaperspic.twitter.com/VWElX7TGt6
Hitler se totiž nezbláznil, své názory měl odjakživa. Podle některých historiků (třeba Ralph Georg Reuth) se nedá dokázat, že by byl antisemitou už od dětství, jak to tvrdí v Mein Kampfu a jak by odpovídalo mentalitě předválečné Vídně; ale nejpozději od roku 1919 fanatickým antisemitou byl. Chce to jen trochu číst. Vystěhovat někam Židy byla idea, kterou měl i Adolf Eichmann, hlavní strůjce vyvražďování Židů, šlo ale jen o různé způsoby, jak se Židů zbavit. K holokaustu se přešlo rychle a s lehkostí, zvlášť když se válka táhla a bylo třeba zabíjení urychlit, aby se splnila aspoň jedna Hitlerova vize.
Pokud jde o to, že Hitler postupoval podle platných zákonů, tak to je argument, který inteligentní člověk od dob norimberského procesu nemůže vypustit z pusy. Konečně jsme v dějinách dospěli k tomu, že nikoho nelze zbavit viny jen proto, že si sám násilím nastoloval své vlastní zákony a potom je samozřejmě dodržoval. Jak jinak. To by pak byl každý diktátor a masový vrah schizofrenik.
Po válce dospěla západní společnost k poznání, že odpovědné jsou i hlavy států a mohou být souzeny, a to nikoli podle svých vlastních zákonů, ale podle zákonů stíhajících zločiny proti lidskosti. Jak také víme z komunistických dob, šéfové totalitního zločinu postupovali i tak, že mnoho rozkazů ke zvěrstvům dávali ústně a vykonání přenechali nižším „složkám“, takže by bylo těžké je soudit jen podle litery. U nás jsme ovšem komunistické zločince soudili podle jejich vlastních zákonů, což vedlo k jasným výsledkům. Tedy žádným.
Ještě smutnější než bláboly Livingstona a Shahové je fakt, že to byli lidé zvolení do svých funkcí občany, což na tyto voliče vrhá dost negativní světlo. Buď se málo pídili po názorech těch, které vysílají jako své zástupce, nebo mají stejné názory. Obojí je dost tristní.
