Angela Merkelová

Angela Merkelová Zdroj: Profimedia.cz

Chytrá horákyně Merkelová: Oslavy výročí konce války v Moskvě ignoruje, přesto přijede

Barack Obama či polský prezident Bronisław Komorowski odmítli kvůli ruskému postoji k Ukrajině pozvání na velké oslavy 70. výročí konce druhé světové války, které se uskuteční 9. května v Moskvě. Miloš Zeman a severokorejský diktátor Kim Čong-un naopak jedou. Ale na všechny vyzrála německá kancléřka Angela Merkelová. Do Ruska za Vladimirem Putinem nepřijede i přijede.

Německá kancléřka Angela Merkelová se nechce kvůli okupaci Krymu a válce na Ukrajině účastnit vojenské prohlídky 9. května v Moskvě. Přehlídka připomene velké vítězství nad nacismem před 70 lety. Kancléřka přesto, podle novin Die Zeit, společně s prezidentem Putinem 10. května položí věnec k hrobu neznámého vojína u zdi moskevského Kremlu. Pokud jde o minulost, mělo by to stačit. Pokud jde o přítomnost, může si za ni Rusko samo.

Rusko v trablech

Rusko, stejně jako kdysi celý sovětský blok, slaví konec druhé světové války 9. května. Západ považuje za den vítězství 8. května. To by mělo být naopak výhodné, dalo by se stihnout všechno. Problém ale není v kalendáři. Před pěti lety Merkelová v Moskvě na přehlídce byla. To byly ovšem jiné časy.

Kancléřka není jediná, kde se nechce účastnit moskevské přehlídky. Nepřijede ani polský prezident, ani politici z pobaltských republik. Neobjeví se ani americký prezident Barack Obama. Prezident Miloš Zeman ovšem hodlá přijet, stejně jako vůdce KLDR Kim Čong-un.
Jaké jsou důvody? Ty konkrétní jsou zcela jasné.

Rusko se loni a letos zachovalo na Ukrajině jako okupant, takže by působilo podivně s ním slavit osvobození, když by na přehlídce mohly být tytéž zbraně a vojáci, kteří se podílejí na bojích na Ukrajině. Rusko stále ještě nechápe, že ho všichni nepovažují za osvoboditele, ale často také za agresora. I prostí Rusové, jak známo, si myslí, že nás v roce 1968 osvobodili a diví se, co se nám na tom nelíbí.

Pokud bychom mluvili o připomínce padlých, to je něco jiného. Mnoho národů bývalého Sovětského svazu utrpělo obrovské ztráty. Roky jsme se učili ve škole, že to bylo 20 milionů lidí, ale ono jich bylo možná 30 milionů, snad i víc. Je jasné, že na něco takového se ani po několika generacích nedá zapomenout. Jenže stejně tak se nedá zapomenout na to, že těsně před válkou uzavřel SSSR s Německem pakt Ribbentrop – Molotov, jehož součástí bylo i další dělení Polska, kam se Rudá armáda nahrnula hned po Wehrmachtu.

A ještě je tu celé předválečné období sovětského Ruska, kdy se děly pod komunistickým režimem stejná a ještě větší zvěrstva, než páchal Hitler. Vraždy, tábory nucených prací, násilná smrt milionů lidí, inscenované procesy. V nich na konci 30. let nechal paranoidní diktátor Stalin popravit značnou část své generality. Kdybychom chtěli použít nějaké teatrální označení, SSSR byl pro Západ spojencem přímo z pekla.

Iluze o tom, že se po válce bude Sovětský svaz civilizovat a demokratizovat, se nenaplnily, jen režim přestal s některými způsoby represe. Má ale na svědomí i invaza do Maďarska, Československa a Afghánistánu, podporoval různá násilná a teroristická hnutí. Kam Rudá armáda došla, krom Rakouska, byly nastoleny loutkové totalitní režimy. Osvobození z jedné totality se změnilo v další noční můru.

Představa, že by demokratický politik měl být na přehlídce společně s představitelem okupačního režimu a důstojníkem KGB Vladimirem Putinem, je skutečně bizarní. Nebýt Rusko jaderná velmoc, nikdo by ho nebral příliš vážně. Ale vysvětlujte to Miloši Zemanovi.