nahoru

Oranžové bobule proti smrti: Na Sibiři léčí rakytníkem téměř všechno

Darina Křivánková25. března 2017 • 09:30
Rakytník má vysoký obsah vitamínu C a je také zásobárnou vitamínu A nebo organických kyselin
Rakytník má vysoký obsah vitamínu C a je také zásobárnou vitamínu A nebo organických kyselin
• foto: 
Archív

Rakytníkový olej do sebe lili sovětští kosmonauti. Jejich extrémně namáhaný organismus měl chránit před lecčím, například před ozářením. Zkouším to taky. Byť se potýkám jen s angínou a vcelku banálně oslabenou imunitou. Jediná bobule rakytníku řešetlákového by měla podle vědeckých studií pokrýt doporučenou denní dávku vitamínu C. Tak to do mě perte po litrech.

Fakt, že byl rakytník součástí jídelníčku právě Gagarina a jeho následovníků, nebyl náhodný. Odolný keř totiž roste i v nevlídných podmínkách, třeba na Sibiři, i proto se pro něj vžilo označení sibiřský zázrak. Flexibilní rostlina, celým jménem rakytník řešetlákový, má schopnost díky bakteriím obsaženým v kořenech poutat dusík, takže se jí daří růst i tam, kde by to jiní vzdali. A takhle vytrvalý je už po staletí. Zmínky o rakytníku jsou už v tibetských knihách lékopisů rGyud-bzi, které vznikaly v letech 773 až 783 našeho letopočtu.

Rakytník také figuruje jako jedna z významných položek lidového léčitelství nejen Sibiře, ale i Mongolska a některých oblastí Číny a Indie. Velmi zjednodušeně řečeno: užíval se takřka na všechno, taková medicína proti smrti. Navíc se dal vytěžit maximálně efektivně, od „čumáčku po ocas“. Šamani a léčitelé dokázali využít nejen jeho plody a listy, ale i kořen, kůru, semena, květy, plody či dřevo.

Metoda „líný sedlák“

U nás se pěstuje spíš jako „ten, který vyroste všude“, okrasný keř, jenž zmalební kdejaké udupané parkové zákoutí nebo zpevní pangejt kolem silnice. Což nezní jako úplně nejlepší vysvědčení. Kdo se někdy s rakytníkem potkal (nejspíš každý, jen o tom třeba neví), tuší, že sklízet drobné oranžové bobulky z větviček musí být neskutečně nimravá práce. I proto se doporučuje pěstování spíše malými pěstiteli než vysazování rozlehlých plantáží.

V někdejším Sovětském svazu ovšem vyzráli i na obtížnou sklizeň: rakytník i s plody nechali ladem, dokud plody na větvích nezmrzly. Poté se jednoduše sklepávaly z větví do pytlů a následně zpracovávaly. Metoda zmrazení v přirozených podmínkách, která by se dala nazvat „líný sedlák“, se ukázala jako velmi efektivní, takže ji převzali i tam, kde se na mráz nelze stoprocentně spolehnout jako na Sibiři. V našich podmínkách se například větve z keřů ostříhají a ukládají do mrazáků. Ostříhat se může ovšem jen třicet procent keře, jinak by se mohl odporoučet.

No a kvůli čemu takové obstrukce? Už kdysi se rakytník používal při hojení ran a podporoval proces regenerace těla. Pomohl při onemocnění plic, jater i kloubů, hojil sliznice, žaludeční i dvanáctníkové vředy, reguloval krevní oběh. Za hodně může vysoký obsah vitamínu C, ale rakytník je i mocnou zásobárnou vitamínu A nebo organických kyselin. Takže pokud potřebujete podpořit imunitní systém, měl by být rakytník váš nejlepší kamarád. Nesmírně efektivní je při problémech s žaludečními vředy, ale i při kožních lapáliích – pomůže při akné, omrzlinách i popáleninách. Také vyčistí organismus od toxických zplodin a vykazuje značné protinádorové účinky.

Je to prostě přirozený koncentrát nejdůležitějších vitamínů a výživných látek. Ostatně latinský název, Hippophae rhamnoides, byl odvozen od toho, že zvířata pasoucí se v oblasti, kde rostl rakytník, byla ve skvělé kondici a měla krásně lesklou srst (hippophae v překladu znamená třpytící se kůň).

Nejsnazší způsob, jak do sebe rakytník dostat, je zakoupit ho nebo z něj připravit sirup. Vyrobit můžete i rakytníkový džem nebo likér. Dost populární je v posledních letech i zmrzlina. Ale v zásadě je celkem jedno, v jaké podobě rakytník sníte. Spíš jde o to, najít si k němu – respektive k jeho výrazně kyselé chuti – cestu a začít ho konzumovat jen tak mimochodem, ale pravidelně. Dost se to vyplatí. To věděli i sovětští kosmonauti.


Recept: Nakládaný rakytník

Jeden z mála způsobů, jak jíst rakytník v pevném stavu, je naložení. Není to úplně výkřik gastronomické kreativity, spíš sympatický doplněk k masům, paštikám, rybám nebo sýrům.

Plody rakytníku dejte do zavařovací sklenice a zalijte je nálevem. Ten připravíte z 500 ml vody, 400 g cukru, pár kuliček černého pepře, několika hřebíčků a kousku skořice. Nálev nechte přejít varem, pak vychlaďte a přidejte 100 ml jablečného nebo vinného octa. Plody ve sklenicích zalijte tak, aby byly potopené, sklenice uzavřete a následně zavařte asi pět minut.



Kurzy měn
26,080
21,710
29,410
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře