nahoru

70 let od komunistického puče: Únorové dny, které otřásly Československem

Jaroslav Šajtar25. února 2018 • 08:00
70 let od komunistického puče: Únorové dny, které otřásly Československem
foto: Profimedia.cz

Komunisté tento historický milník nazývali Vítězným únorem. Pro občany Československa však znamenal téměř čtyřicet let totality, připojení k sovětskému východnímu bloku a obrovský ekonomický úpadek. Mnoha lidem převrátil život naruby a mnoho dalších stál i cenu nejvyšší. Převrat se však neodehrál pouze 25. února, k zásadním událostem, které k puči směřovaly, docházelo již od počátku měsíce.

Úterý 10. 2. 1948

Proběhla celodenní schůze československé vlády, na níž byl proti hlasům komunistů přijat návrh sociálně demokratického ministra výživy Václava Majera, aby veřejní zaměstnanci dostali měsíční přídavek 800 korun při zrušení příspěvku 500 Kčs pro zaměstnance nižších kategorií.

Podle tohoto návrhu by zaměstnanci vyšších kategorií sice dostávali 800, ale nižší kategorie fakticky jen 300 Kčs. Ústřední rada odborů (ÚRO) spolu s ministrem financí navrhovala čtvrtletní přídavek 900 Kčs při zachování měsíčního příspěvku zaměstnancům nižších kategorií. Předseda ÚRO a budoucí druhý „dělnický“ prezident ČSR Antonín Zápotocký na schůzi vlády prohlásil, že schválený návrh může způsobit nebezpečí inflace a že problematika veřejných zaměstnanců může být řešena pouze v souvislosti s ostatními palčivými hospodářskými otázkami.

Dále oznámil, že ÚRO svolá sjezd závodních rad a odborových organizací, na němž se prodiskutují všechny otázky spjaté s rozvojem Československé republiky. Komunistický ministr zemědělství Július Ďuriš přednesl na schůzi stanovisko ministerstva ke zdlouhavému projednávání zemědělských zákonů a požadoval, aby veškeré navržené zákony byly schváleny ještě do voleb v souladu s dohodou celé Národní fronty.

Čtvrtek 12. 2.

Konala se schůze předsednictva ÚRO, na níž padlo rozhodnutí svolat sjezd závodních rad na 22. února 1948; ve vydaném Provolání zazněla výzva k diskusi na odborové platformě k naléhavým otázkám celkové hospodářské, sociální a mzdové politiky a dalšího znárodňování. Na mimořádném zasedání vlády předložil její předseda Klement Gottwald soubor osnov zákonů o národním pojištění.

Pátek 13. 2.

Schůze vlády měla projednat osnovu zákona o národním pojištění, avšak národně socialistický ministr spravedlnosti Prokop Drtina obvinil komunistického ministra vnitra Václava Noska, že zemský velitel Sboru národní bezpečnosti (SNB) provádí přemístění osmi obvodních velitelů SNB bez vědomí vlády.

Vláda těsnou většinou za nepřítomnosti odpovědného ministra rozhodla o zastavení realizace tohoto rozkazu, jenže ministr Nosek neuposlechl, neboť „by tím byla omezena jeho vlastní, zákonem stanovená kompetence“. Ministru Drtinovi se každopádně alespoň podařilo odsunout do pozadí původní program mimořádné schůze vlády, jak ho předešlého dne navrhoval Gottwald.

Pondělí 16. 2.

Ve večerních hodinách se sešli předseda Československé strany národně socialistické Petr Zenkl, člen předsednictva národně socialistické strany a ministr zahraničního obchodu Hubert Ripka, člen předsednictva národně socialistické strany a ministr spravedlnosti Prokop Drtina, generální tajemník národně socialistické strany a poslanec Národního shromáždění Vladimír Krajina a poslanec Národního shromáždění za národní socialisty Julius Firt a dohodli se, že podají demisi ještě před tím, než sjezd závodních rad vznese očekávaný požadavek další vlny znárodňování, jejž by už nemohli přijmout. Porada předsedů rolnických komisí v pražském Slovanském domě jednala o svolání sjezdu rolnických komisí, majících se vyslovit k zemědělským zákonům.

Úterý 17. 2.

Došlo k přerušení schůze vlády kvůli neochotě ministrů národně socialistické, lidové a slovenské Demokratické strany projednávat jiné otázky než situaci v SNB. Jelikož ministr vnitra Nosek nebyl přítomen (údajně pro nemoc), schůze skončila a Gottwald oznámil, že na 20. února svolává mimořádnou schůzi vlády.

18.00 – Ihned po její schůzi se sešlo předsednictvo ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) a vydalo první únorové Stanovisko k situaci, v němž upozorňovalo na hrozbu otevřené vládní krize, která by měla vést ještě před volbami k ustavení úřednické vlády.

20.00 – V Lidovém domě v pražských Vysočanech se konal aktiv pražských funkcionářů KSČ, na němž se dozvěděli o vážné vnitropolitické situaci.

Pátek 20. 2.

10.00 – Konala se mimořádná schůze vlády. Národně socialističtí, lidovečtí a demokratičtí ministři oznámili, že se jí nezúčastní, dokud ministr vnitra Nosek nezruší rozkaz o odvolání osmi důstojníků SNB.

12.15 – Sešlo se předsednictvo ÚV KSČ, aby zaujalo stanovisko k narůstající krizi.

15.50 – Národně socialističtí ministři oznámili, že právě podali demisi do rukou prezidenta republiky Edvarda Beneše.

16.00 – Klement Gottwald odjel ze zasedání předsednictva ÚV KSČ k prezidentu Benešovi, aby mu sdělil stanovisko ústředního výboru k řešení vládní krize.

16.40 – Slovenská Demokratická strana oznámila demisi svých členů ve vládě.

19.00 – Ministři lidové strany oznámili svou demisi. Jelikož ji podala menšina (jen dvanáct ministrů z šestadvacetičlenné vlády), nepřestala vláda fungovat ve smyslu zákonných předpisů jako celek.

19.15 – Předsednictvo ÚV KSČ a předsednictvo ústředního výboru Komunistické strany Slovenska (ÚV KSS) vydaly Stanovisko k situaci, v němž zdůraznily, že Gottwaldova vláda jako celek demisi nepodává, a vyzvaly obyvatelstvo k podpoře a semknutí v pevné Národní frontě.

Sobota 21. 2.

10.00 – Začal mohutný tábor lidu na pražském Staroměstském náměstí, na němž Gottwald předložil návrh na řešení vládní krize: nepřipustit návrat odstoupivších ministrů do vlády, doplnit ji komunisty a pokrokovými představiteli ostatních politických stran a všenárodních organizací (jak jinak!). Zároveň vyzval k vytváření akčních výborů Národní fronty.

12.00 – Zástupci KSČ Gottwald a Nosek, jenž se už očividně uzdravil, navštívili prezidenta Beneše, seznámili ho s rezolucí přijatou na Staroměstském náměstí a žádali ho o přijetí demise ministrů.

Na odpolední schůzi předsednictva ÚV KSČ Gottwald informoval spolustraníky o své návštěvě u Beneše a o jeho přání, aby se odstoupivší ministři vrátili zpět do vlády. Předsednictvo ÚV KSČ v dopise prezidentu republiky žádalo přijetí demise, jež je „jedinou schůdnou cestou demokratického, ústavního a parlamentního řešení“.

Ještě během téhož dne na mnoha místech vznikly akční výbory, provádějící čistky v závodech, na úřadech, v politických a společenských organizacích.

Neděle 22. 2.

09.00 – V Národním divadle se sešel ustavující sjezd Svazu československo-sovětského přátelství, který vznikl sloučením Svazu přátel SSSR a Společnosti pro kulturní a hospodářské styky s SSSR. Projev na něm přednesl i Gottwald.

10.00 – V Průmyslovém paláci v Praze začal sjezd závodních rad za účasti 8000 delegátů, zastupujících dva milióny členů Revolučního odborového hnutí (ROH). Hlavní referát přečetl předseda ÚRO Zápotocký. Za KSČ a vládu sjezd pozdravil Gottwald. Závěrečná rezoluce byla přijata 7904 hlasy proti deseti. Sjezd vyhlásil na podporu svých požadavků na 24. února jednohodinovou manifestační generální stávku (od 12 do 13 hodin).

Vznikl hlavní štáb Dělnických (později Lidových) milicí, zvaných „ozbrojená pěst dělnické třídy“.

Pondělí 23. 2.

Ministerstvo vnitra vydalo zprávu o zatčení štábního kapitána Jaroslava Němečka a kapitána Teichmanna, členů branné komise národně socialistické strany v Praze XII-Vinohradech, u nichž prý byla nalezena situační zpráva, z níž vyplývalo, že někteří členové této strany se zaobírali myšlenkou ozbrojených akcí za řízení Československého rozhlasu. To poskytlo záminku k vytvoření Dělnických milicí v 21 pražských závodech, pro něž dovezli ještě téhož dne z brněnské Zbrojovky deset tisíc pušek, dva tisíce samopalů a munici z Vlašimi.

Dělnická třída se začala kvapem ozbrojovat. O 21 let později vyšla stručná zpráva, že oba později uvěznění armádní důstojníci, vydávaní za důkaz, že „reakce chystala v únoru 1948 puč“, byli soudně rehabilitováni, neboť vykonstruované spiknutí existovalo jen ve zprávách ministerstva vnitra.

V pražském Obecním domě se ve večerních hodinách konala porada zástupců politických stran a masových organizací, jež formulovala své provolání k podpoře Gottwaldovy vlády a zvolila přípravný výbor pro vytvoření ústředního akčního výboru Národní fronty.

Úterý 24. 2.

12.00 – Přesně v poledne daly tovární sirény znamení k zahájení avizované protestní stávky. Zúčastnilo se jí dva a půl miliónu osob.

Beneš v odpovědi na dopis ÚV KSČ z 21. února navrhoval obnovit spolupráci a utvořit novou vládu za souhlasu vedení všech politických stran, což předsednictvo ÚV KSČ odmítlo. Navrhlo doplnění vlády významnými představiteli všech stran Národní fronty a všenárodních organizací.

Středa 25. 2.

11.00 – Gottwald a Nosek znovu vyjednávali s Benešem o přijetí demise, kterou prezident do té chvíle odmítal přijmout.

Na podporu požadavků KSČ a „obrozené“ Národní fronty byl svolán tábor lidu na Václavském náměstí, jehož účastníci měli jít demonstrovat přímo na Pražský hrad, pokud Beneš demisi nepřijme. Policie v Nerudově ulici tvrdě zasáhla proti průvodu studentů mířících na Hrad vyjádřit podporu Benešovi a požádat ho, aby neustupoval.

15.00 – Začala manifestace 250 000 lidí, na níž promluvili mj. náměstek primátora hlavního města Prahy a předseda pražského krajského výboru KSČ Josef Krosnář, předseda Svazu československo-sovětského přátelství a ministr školství Zdeněk Nejedlý a ministr informací Václav Kopecký.

16.30 – Beneš podepsal demisi dvanácti ministrů, a navíc pak ještě dodatečnou demisi Václava Majera, jakož i jmenovací dekrety nových členů vlády podle Gottwaldova návrhu.

17.00 – Na Václavské náměstí přijel Gottwald a triumfálně oznámil jmenování nové vlády Národní fronty: „Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky.“

21.00 – Večer se konal slavnostní pochod příslušníků Dělnických milicí.

Pátek 27. 2.

Vláda „obrozené“ Národní fronty složila do rukou prezidenta Beneše ústavní slib a v pražské Lucerně proběhla manifestace „pokrokové“ inteligence.

Sobota 28. 2.

Uskutečnila se přehlídka oddílů Dělnických milicí a SNB na Staroměstském náměstí. Začal sjezd rolnických komisí, jenž skončil 29. února.

Ministerstvo vnitra uzavřelo hranice, Státní bezpečnost zatýkala, akční výbory Národní fronty zahájily rozsáhlou čistku, „exponenti buržoazní reakce byli zbavováni svých funkcí a vylučováni z veřejného života. A to dříve, než vůbec skončila vládní krize,“ pochvaloval si historik Václav Král. První vlna čistky postihla podle různých odhadů 25 000 až 28 000 osob. A dál už to znáte...

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,880
22,080
28,920
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější