Kolik vlastně dávají evropské vlády na důležité oblasti života, jako jsou například národní bezpečnost, životní prostředí, vzdělávání, zdravotní péče či sociální zabezpečení? U každé země je to samozřejmě jinak. Podívejme se, v čem vyniká, nebo v čem naopak propadá Česká republika.
Jako první příklad si můžeme vzít stále silněji diskutované výdaje na národní obranu. Podle údajů za rok 2013 v Evropě dominují v objemu výdajů na armádu Estonsko a Francie (kolem 1,8 procenta hrubého domácího produktu). Česko (s pouhým 0,8 procenta HDP) stálo pod evropským průměrem, který činil 1,1 procenta. Vůbec nejnižší výdaje na armádu vykazovalo ale Lucembursko (0,4 %) a Maďarsko (půl procenta). Celkově tak výdaje na obranu tedy představují velmi malý podíl na celkových výdajích vládních institucí. Přitom členské státy NATO slíbily, že dají na tyto účely dvě procenta HDP.
Celoevropsky nejvyšší podíl zaujímají výdaje na sociální ochranu, v průměru 17,1 procenta HDP. Čelné pozice obsazují zejména severské země, ale také Francie (24,5%) či Itálie (21 % HDP). České vládní instituce s 13,3 procenta HDP opět nedosahují ani evropského průměru.
Z hlediska hospodářského růstu je vysoce sledován ukazatel výdajů na vzdělávání, které by mělo podle předpokladů generovat znatelné pozitivní růstové efekty. V tomto případě je Česko, s více než 5 procenty, opět pod evropským průměrem.
V čem tedy převyšujeme ostatní evropské země?
Jedná se zejména o takzvané ekonomické záležitosti, což jsou výdaje spojené zejména se strukturální politikou, podporou různých odvětví (dotace nebo půjčky) a s odvětvovou regulací (vydávání povolení, apod.). V Česku je pro tyto účely vydáváno 6 procent ročního HDP.
Druhou skupinou, v níž výrazně převyšuje celoevropský průměr (6,1 procenta), jsou výdaje na zdravotnictví. U nás je to 7,4 procenta.
Autor je ředitelem odboru vládních a finančních účtů Českého statistického úřadu.
