Putin se za účasti médií ponořil na dno Černého moře ve vědeckém batyskafu. Pak se zase vynořil, čehož někteří litují.

Putin se za účasti médií ponořil na dno Černého moře ve vědeckém batyskafu. Pak se zase vynořil, čehož někteří litují. Zdroj: Profimedia.cz

Putin dál bezostyšně lže. Čísla dokazují, že Rusko je v hluboké krizi

Loni v březnu ruský ministr financí Anton Siluanov oznámil, že jeho země má už ty největší ekonomické problémy za sebou. Výsledek? Hrubý domácí produkt v roce 2015 klesl o 3,8 procenta. Prezident Vladimir Putin v rozsáhlém rozhovoru pro největší německé noviny Bild pak toto pondělí řekl: "Myslíme si, že začne postupná stabilizace a růst ekonomiky." Jenže oficiální ruská čísla z národní banky, statistického úřadu a ministerstev svědčí o opaku.

Na Rusko neobvykle tvrdě dopadají klesající ceny ropy, oslabování rublu a západní sankce. Vláda tento týden schválila návrh, který po ministerstvech požaduje, aby snížily výdaje o deset procent. Ruský rozpočet závisí na příjmech z prodeje ropy a plynu téměř polovinou.

Rozpočet na rok 2016 byl schválen loni v říjnu a vycházel z odhadu, že průměrná cena uralské ropy bude letos 50 dolarů za barel. To je ale nereálné. Dnes je už cena pod 30 dolary a některé nové odhady hovoří o tom, že půjde až k 20 dolarům za barel. Vývoz ropy a plynu přitom tvoří kolem 70 procent ruského exportu. Aby byl rozpočet saturován a země neupadala do krize, musela by se cena ropy za barel pohybovat alespoň na úrovni 90 dolarů.

Oslabování rublu sice trochu pomohlo, ale cena ropy klesala rychleji, než se počítalo, a to vede ke stále větším výpadkům v rozpočtu.

Západní sankce, uvalené na Rusko kvůli válce na Ukrajině a okupaci Krymu, o kterých Putin vytrvale tvrdí, že jsou směšné a nemají na jeho zemi vůbec žádný vliv, podle ekonomů ve skutečnosti připravili loni stát zhruba o 1,5 procenta celoročního HDP. Sankce například podstatně omezily přístup ruských bank k západním úvěrům.

Ruské protisankce, uvalené na západní potraviny, pak omezily nabídku na trhu, protože přes všechny velkohubé proklamace ruské výrobky zatím nedokázaly mezery zaplnit. Navíc se ceny některých potravin zvýšily až o desítky procent. Dovoz potravin do Ruska představoval v roce 2014, jak uvedl ministr zemědělství Alexander Tkačev, 37 miliard eur, avšak loni to bylo už jen 22,6 miliard.

S ekonomikou, zdá se, zatočil Putin podobněS ekonomikou, zdá se, zatočil Putin podobně|Profimedia.cz

Před více než rokem ruská provládní média svorně tvrdila, že výpadky západních potravin „lehce nahradí“ dovoz z jiných zemí, například Brazílie, Turecka (na to mezitím Moskva uvalila sankce za sestřelení ruského letadla u hranic se Sýrií), Číny a dalších zemí. Výsledek? Jak oznámil koncem loňského roku Ruský statistický úřad, dovoz potravin se zvýšil pouze z Běloruska.

Ruská centrální banka si dala jako svůj cíl pro rok 2015 udržet inflaci na 4 procentech, tak je však v reálu 15 procent, nejvyšší za 13 let.

V Rusku se minulý rok snižovala spotřeba domácností a klesla reálná hodnota důchodů (vláda sice důchody zvýšila, ale ceny rostly daleko rychleji). Snížily se i platy. Aby se udržela zaměstnanost, ruské úřady postupovaly stejně jako v minulosti: raději snížily platy a omezily pracovní dobu, aby firmy a instituce nemusely propouštět.

Minulý rok byl kurz rublu k dolaru či euru velmi rozkolísaný, což naznačovalo velké ekonomické problémy. Za jeden dolar se v roce 2015 kurz pohyboval od 48 až do 77 rublů. V úterý 12. ledna činil kurz přes 76 rublů za dolar.

Kvůli oslabování rublu a ekonomickým problémům Rusové minulý rok daleko méně cestovali na dovolenou do zahraničí. Propad ruských turistů až o třetinu zaznamenala podle agentury Czech Tourism také Česká republika.

A na závěr malý test:

Vzpomene si někdo z vás na nějaký ruský výrobek, který si v poslední době koupil? Pravděpodobně ne, protože v tomto směru Rusko nic zajímavého neprodukuje. Rusové opravdu jsou mocnost: ve výrobě zbraní a lživé propagandy. Ale jinak kde nic, tu nic.