Multikulti konvička

Multikulti konvička Zdroj: Facebook

Sluníčkáři s kávou
Konvičku si zesměšňovat nenecháme!
Martin Konvička
Dva političtí uzenáři-matadoři, Miloš Zeman a Václav Klaus, nedávno zavítali do řeznictví. Představujeme nejvtipnější čtenářské komentáře. Autor Jiří Kočí.
Dva političtí uzenáři-matadoři, Miloš Zeman a Václav Klaus, nedávno zavítali do řeznictví. Představujeme nejvtipnější čtenářské komentáře. Autor Jiří Grée se může těšit na odměnu.
8
Fotogalerie

Bojovníci proti „sluníčkům“ jsou fašounci. Historie se opakuje

Boj proti kavárnám a intelektuálům není nic nového. Patřil k běžné výbavě fašismu i komunismu. Nepřátelé jsou jasní. Prohnilí intelektuálové, docenti a vítači cizáků.

Nedávno zesnulý Umberto Eco napsal výstižnou stať o rysech „věčného fašismu“ (celé třeba na Deníku Referendum). „Nedůvěra k intelektuálnímu světu vždy signalizovala věčný fašismus. Můžeme ji pozorovat v nejrůznějších formách, od údajného Goebbelsova prohlášení: ‚Když slyším o kultuře, sahám po revolveru,‘ až po výrazy typu ‚zdegenerovaní intelektuálové‘, ‚nepoužitelní akademici‘, ‚dekadentní snobi‘ nebo ‚univerzity jako hnízda bolševismu‘. Oficiální fašističtí myslitelé se zabývali především tím, že obviňovali soudobou kulturu a liberální inteligenci ze zrazení tradičních hodnot.“

Není vám to povědomé? Fanatické tažení proti „sluníčkářům“, „pražské kavárně“, „halíkovským profesorům“ a „docentům, kteří nemilují našeho pravoplatně zvoleného prezidenta pana Zemana“, je tu jako na dlani.

Celkem nepřekvapí, že hlásnou pusinkou takového upoceného boje je Jiří Ovčáček, který je všechno možné, ale rozhodně ne intelektuál. Tomu nepomůže ani to, že poslední dobou hodně „chodí do knihoven“ a čte Peroutku. Prostředí Hradu je navíc duševně a duchovně dosti úmorné. Hloubce boje proti kavárnám a docentům nijak neprospívá, že v jeho čele stojí prognostik, tedy badatel v oboru předpovídání budoucnosti čili bádání o něčem, co neexistuje. V životopise Miloše Zemana též čteme, že byl „až do roku 1989 zaměstnán v podniku Agrodat, kde se zabýval simulačními modely zemědělských systémů“. Nepřekvapí tak, že křížové tažení proti intošům je vedeno tak trochu ve stylu zradikalizovaného JZD.

Do bombardování temných intelektuálských sil se ovšem zapojují také mnozí intelektuálové. Společným motivem s různými polovzdělanci a primitivy v černých a hnědých košilích bude pocit vykořenění, frustrace a nedocenění a také věčná intelektuální nemoc: „Hlavně neplavat s proudem.“ Problém je v tom, že když příliš mnoho lidí nechce plavat s proudem, octnou se najednou zase v nějakém dost masovém proudu. Tam mohou sdílet různé utopie, třeba o neprostupných hranicích zadržujících milióny běženců, stávají se znalci všeho – od islámu po problémy klimatu.

Abychom to neprodlužovali, říci dnes o někom, že je fašista, je samozřejmě nálepka. Asi taková, jako když protikavárníci vidí za každým rohem strašidlo neomarxismu. Rozdíl mezi fašismem a neomarxismem je ovšem v tom, že neomarxismus vyžaduje od svých stoupenců nějaké vzdělání a inteligenci, zatímco fašismus nevyžaduje nic z toho.

Nikdo jistě není stoprocentní fašounek. Zeman dodá tažení proti docentům a rektorům, Babiš proti parlamentní žvanírně, Bartoš proti (Ž)židům, Konvička proti cizákům. A máme tu kolektivního duceho, který s tou sluníčkovou verbeží zatočí. A pak nastane vytoužená tma.