Senátní volby Vsetín: Čunek je hlavní favorit, kandidáta nemají ANO, STAN ani TOP 09 | Reflex.cz
nahoru

Volby do Senátu: Senátorem za Vsetín bude téměř určitě znovu Čunek. Ustoupilo mu i Babišovo ANO

Petr Sokol9. září 2018 • 10:00
Senátní volby Vsetín 2018: Kandidáti na senátora
• video: 
Martin Bartkovský

Volební obvod číslo 77 se sídlem ve Vsetíně zahrnuje drtivou většinu okresu Vsetín. Volit se ovšem nyní nebude v šesti obcích na jihu tohoto okresu, protože tato oblast kolem Horní Lidče a Lidečka patří k volebnímu obvodu Zlín, kde se v doplňovacích volbách volilo už na jaře.

Do voleb jde na Vsetínsku letos jen šest kandidátů, což obvod řadí mezi trojici obvodů s nejnižším počtem uchazečů o senátorský mandát v tomto roce. Kandidují: Dáša Bazalková (KSČM), Jiří Čunek (KDU-ČSL), Zbyněk Fojtíček (ODS), Petr Kořenek (ČSSD), Radek Vraj (SPD) a Miroslav Koňařík (nezávislý kandidát).

Od ODS k Čunkovi

Vsetínsko bylo v 90. letech baštou ODS a okresem s nejsilnějším výsledkem pro „modré“ z moravských venkovských okresů, což bylo tehdy přičítáno zdejší protestantské tradici, která zde měla oslabovat výsledky spíše katolické KDU-ČSL.

Původní zdejší síla ODS se odrazila i v prvních senátních volbách, když zde v druhém kole vyhrál její kandidát Vladimír Oplt nad svým sociálnědemokratickým soupeřem. Oplt ovšem po čtyřech letech svůj mandát nedokázal obhájit, když se stal jednou z prvních politických obětí přeměny Zlínského kraje v největší baštu různých nezávislých a regionálních uskupení a nezávislých kandidátů.

Právě nezávislý kandidát Jaroslav Kubín se stal v roce 2000 druhým zdejším senátorem, když Oplta porazil v druhém kole. Na tradičně antikomunistickém Valašsku tedy vyhrál poslední komunistický starosta (přesněji předseda národního výboru) Rožnova pod Radhoštěm. Kubín byl totiž funkcionářem předlistopadové KSČ.

Valašský senátní fenomén

Po šesti letech ovšem Kubín již mandát neobhajoval, a otevřel tak dveře senátnímu nástupu vsetínského politického fenoménu – Jiřímu Čunkovi. Vsetínský starosta, který se „proslavil“ odstěhováním části místních Romů mimo město, se poprvé stal senátorem v roce 2006, kdy už v prvním kole získal 44 % a v druhém lehce porazil soupeře z ODS.

Čunka tento triumf katapultoval do celostátní politiky, kde se stal dokonce předsedou KDU-ČSL a vicepremiérem v druhé Topolánkově vládě. Po aféře sice z celostátní vrcholné politiky postupně odešel, ale voliči na Vsetínsku mu zůstali věrní. V roce 2012 obhájil senátorský post, když mu jen necelých tisíc hlasů chybělo k výhře hned v prvním kole, v němž získal 47 procent. V druhém si lehce poradil s protikandidátem z ČSSD, když od voličů obdržel 72 % hlasů. Následně se vrátil i do funkce vsetínského starosty a před dvěma lety přidal i křeslo hejtmana Zlínského kraje.

Obhajoba s málo soupeři

Jiří Čunek bude o mandát usilovat i potřetí v řadě. Z cesty mu ustoupilo hned několik stran, které nenominovaly žádného kandidáta. V případě ANO se spekuluje o tom, že to je reakce babišovců na vstřícný postup senátora a hejtmana ke spolupráci jeho lidovců s hnutím ANO, čímž se odlišuje od zbytku své strany. ANO ovšem jako důvod vlastní nekandidatury na Vsetínsku zmiňuje fakt, že nemá v celém Zlínském kraji dostatek vhodných osobností, takže nestaví kandidáta ani v druhém obvodu v kraji, kde se letos volí.

Protikandidáta nebude mít Čunek ani z hnutí STAN, s nímž spoluvládne v krajské koalici a které ho pro senátní volby oficiálně podpořilo. Na volebních lístcích bude navíc chybět i kandidát TOP 09 či Pirátů.

Vlastního kandidáta naopak bude mít ODS, která nominovala starostu tisícihlavé obce Bystřička Zbyňka Fojtíčka. Sociální demokraté jdou do voleb s vsetínským zastupitelem a bývalým poslancem Petrem Kořenkem. Komunisté staví zastupitelku obce Branky Dášu Bazalkovou a Okamurova SPD bývalého úspěšného dostihového trenéra Radka Vraje.

Potřebných tisíc podpisů pro nezávislou kandidaturu získal také starosta Velkých Karlovic, které mají přibližně dva a půl tisíce obyvatel, Miroslav Koňařík. Vzhledem ke všemu uvedeného zůstává Jiří Čunek velkým favoritem na senátní obhajobu.




Prezidentské volby v USA

Kandidáti Volby online Donald Trump Elizabeth Warrenová Joe Biden Bernie Sanders Kamala Harrisová

Americké prezidentské volby budou probíhat po většinu roku 2020 a vyvrcholí 3. listopadu 2020. Volby už v únoru začínají primárkami. Přes špatný mediální obraz existují důvody, proč Donald Trump může znovu vyhrát. Ovšem uniklé průzkumy naznačují, že to bude mít těžké.

Reflex.cz mapuje volby po celém světě. Podívejte se na volební speciál.


Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější