1989: Chronologie událostí roku sametové revoluce | Reflex.cz
nahoru

Chronologie událostí bouřlivého roku 1989, které vedly k sametové revoluci v Československu

Jaroslav Šajtar2. ledna 2019 • 10:00
17. listopad 1989: Demonstrace byla tvrdě rozprášena Pohotovostními pluky SNB a červenými baerty
17. listopad 1989: Demonstrace byla tvrdě rozprášena Pohotovostními pluky SNB a červenými baerty
• foto: 
Archiv Blesku, ČTK

Rok 1989, to nebyl jen listopad a už vůbec ne jen 17. listopad. Důležité dějinné události se konaly po celý rok. V Československu začaly lednovými demonstracemi, které přerostly v akce známé pod názvem Palachův týden. Nejprve probáhaly některé změny, které uvolňovaly režim, zároveň se však stejný režim snažil bránit všem podstatným změnám. Čím víc se však blížil konec roku, tím víc se komunistický režim drolil. Podívejte se na stručný přehled hlavních událostí roku 1989, které vedly k pádu komunismu v Československu.

Palachův týden: 15.–22. ledna

Vzpomínkové shromáždění k uctění památky Jana Palacha přerostlo po tvrdém zásahu Veřejné bezpečnosti v demonstrace nazvané „Palachův týden“. Bezpečnost na jejich potlačení nasadila speciální jednotky, vodní děla a psy. Zatkla na 800 lidí. Osm předních aktivistů, mezi nimi Václav Havel, obvinili z výtržnictví a uvěznili.

Palachův týdenPalachův týdenFoto ČTK

Petice za propuštění Václava Havla: 26. ledna

Petici za propuštění Václava Havla i ostatních zatčených a odsuzující nepřiměřený zásah Veřejné bezpečnosti podepsalo 692 kulturních pracovníků. Šestnáctého února se k nim připojila druhá iniciativa; 670 vědeckých pracovníků ze 70 institucí zaslalo protestní dopis předsedovi federální vlády Ladislavu Adamcovi, v němž požadovali více tolerance a otevřenější politiku.

Varšavská smlouva vs. NATO: 30. ledna

Všechny ústřední deníky otiskly prohlášení výboru ministrů obrany členských států Varšavské smlouvy O poměru počtů ozbrojených sil a výzbroje organizace Varšavské smlouvy a Severoatlantického paktu v Evropě, přilehlých mořích a oceánech. Naši občané se tak díky Gorbačovově politice glasnosti ke svému nemalému údivu poprvé z oficiálních zdrojů dozvěděli, že Československá lidová armáda čítala k 1. červenci 1988 199 700 vojáků (3300 v orgánech velení, 128 100 v pozemním a vzdušném výsadkovém vojsku a ve vojskovém letectvu, 22 300 v protivzdušné obraně, 23 000 ve vojenském letectvu, 15 900 v ústředně podřízených a 4000 v týlových útvarech a zařízeních ozbrojených sil a 3100 v Civilní obraně), což ji řadilo na třetí místo mezi armádami Varšavské smlouvy, 407 bojových letounů (4. místo), 101 bojový vrtulník (3. místo), 77 odpalovacích zařízení taktických raket (4. místo), 4585 tanků (2. místo), 540 protitankových raketových kompletů (3. místo), 4900 bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů (4. místo) a 3445 raketometů, děl a minometů (4. místo). Netřeba škodolibě dodávat, že současná Armáda České republiky dosahuje pouze nepatrných zlomků těchto úctyhodných čísel.

Socialistická přestavba: počátek února

Vyšlo programové prohlášení Obrody – Klubu za socialistickou přestavbu, kterým tato nezávislá iniciativa, sdružující bývalé reformní komunisty, vstoupila na scénu (její organizační řád byl však dopracován již v lednu). Předsedou Klubu se stal Vojtěch Mencl. V květnu 1991 se Klub sloučil se sociální demokracií.

Tresty za rušení veřejného pořádku: 14. února

Předsednictvo Federálního shromáždění odhlasovalo podstatně vyšší tresty za údajné „rušení veřejného pořádku“ v reakci na „Palachův týden“ a pro mocenské složky nepříjemný fakt, že lidé se přestávali bát.

Jednání s Vatikánem: duben–červenec

Probíhala jednání federální vlády s Vatikánem, jež přinesla určité úspěchy, když vláda 12. července schválila jmenování čtyř římskokatolických ordinářů.

Adamec odstartoval zdražování: 4. dubna

Premiér Ladislav Adamec oznámil na besedě se zástupci pražských závodů, že si „žijeme nad poměry, životní úroveň neodpovídá výkonnosti naší ekonomiky, … nevyhneme se některým nepopulárním opatřením“, což znamená, že si začneme „utahovat opasky“. Na jeho slova záhy došlo, neboť se začalo zdražovat.

Doplňovací volby: 20. dubna

Ve třinácti volebních obvodech proběhly doplňovací volby do Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění, České a Slovenské národní rady. Voliči měli poprvé možnost vybírat z více kandidátů. Ověřovaly se prvky nového volebního systému. Z dvaceti registrovaných kandidátů bylo zvoleno devět poslanců při 95,3% účasti.

Odvolání ministrů: 19. června

Důkazem rozkolísaných poměrů v Československu se stal fakt, že proběhlo odvolání pěti ministrů.

Změny v ekonomice: 21. června

Na schůzi Federálního shromáždění oznámili nové pojetí centrálního plánování a řízení, spočívající v posílení dlouhodobého plánování a samostatnosti podniků.

Několik vět: 29. června

Vyšel manifest Několik vět, požadující demokracii a svobodu, který do konce července podepsalo 12 000 osob, na což režim, jemuž se začínala hroutit půda pod nohama, reagoval nenávistnou kampaní proti jeho signatářům.

Kdo seje vítr: 30. června

V Rudém právu vyšel jako reakce na Několik vět článek Kdo seje vítr.

Jednodušší cestování: 1. července

Došlo ke zjednodušení při vyřizování žádostí o vydání cestovního dokladu k trvalému pobytu v zahraničí.

Okupační armády pryč: 3. července

Nezávislá občanská hnutí požádala vlády zemí Varšavské smlouvy, aby přehodnotily účast svých armád na vpádu do Československa 21. srpna 1968.

Solidarita, Havel, Dubček i Tomášek: 21.–25. července

Poslanci polské Solidarity se při návštěvě Československa setkali s Václavem Havlem, Alexandrem Dubčekem, kardinálem Františkem Tomáškem a dalšími osobnostmi.

Zdražování: 31. července

Bylo oznámeno zvyšování maloobchodních cen některých výrobků, jako například cigaret, cen za lázeňské služby, hnojiv, dřeva a čerpadel. Zároveň se však snižovaly ceny vybraných textilií, stříbrných a zlacených výrobků. Od 1. srpna došlo rovněž ke snížení základu pro výměr cla na dovoz osobních aut.

Odmítnutý dialog: 12. srpna

Rudé právo odmítlo dialog s mluvčími nezávislých iniciativ, o nichž psalo jako o „ilegálních strukturách“. Reagovalo tak na nabídku Jiřího Dienstbiera vyslovenou v rozhovoru pro americký týdeník Newsweek z 24. července.

Rozprášená demonstrace: 21. srpna

Veřejná bezpečnost rozehnala protestní demonstrace v Praze, přičemž zatkla 320 československých občanů a 56 cizinců, hlavně Italů, Maďarů a Poláků.

Demonstrace u svatého Václava: 28. září

Při příležitosti 1060. výročí smrti svatého Václava se u Myslbekovy sochy na Václavském náměstí v Praze shromáždili lidé, proti nimž zasáhla Veřejná bezpečnost.

Východní Němci utíkají přes Prahu: 30. září

Na velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze se začaly shromažďovat tisíce občanů Německé demokratické republiky. Do 4. října jejich počet vzrostl na 11 000. Československé úřady jim postupně dovolily odcestovat zvláštními autobusy a vlaky do bavorského Hofu. Exodus občanů NDR, který začal už v létě přes Maďarsko, kde se poměry značně liberalizovaly, do Rakouska zvonil „prvnímu německému státu dělníků a rolníků“ umíráčkem a velmi významně urychlil také vývoj v Československu.

Zkrácení vojenské služby: 11. října

Bylo oznámeno zkrácení vojenské služby z 24 měsíců na osmnáct a snížení vojenských výdajů o deset procent.

Protest filharmonie: 25. října

Členové České filharmonie se přidali k šéfdirigentovi Václavu Neumannovi a rozhodli se bojkotovat Československou televizi a rozhlas na protest proti perzekuci signatářů Několika vět.

Režim proti nezávislým periodikům: 26. října

Režim zaútočil na nezávislá periodika, kterých vycházelo asi 130. Jejich vydavatelům hrozila kromě trestního stíhání pokuta až do výše 50 000 Kčs.

Demonstrace ke vzniku ČSR: 28. října

Na pražském Václavském náměstí se odehrála mohutná demonstrace asi 10 000 lidí k 71. výročí vzniku Československé republiky, již Veřejná bezpečnost rozehnala. Bylo předvedeno 355 osob. Většinu čelných aktivistů zadrželi již v předvečer demonstrace.

Konference disidentů: 3.–5. listopadu

Polští a českoslovenští disidenti zorganizovali v polské Vratislavi konferenci o střední Evropě, kam dorazilo 5000 lidí z Československa. Další stovky byly zadrženy na hranicích.

Uprchlíci z NDR: 4. listopadu

Z Československa odjížděli další uprchlíci z NDR zvláštními vlaky do Spolkové republiky na základě dohody mezi vládami ČSSR, NDR a SRN.

Zadlužení ČSSR: 11. listopadu

Rudé právo poprvé přiznalo zadlužení Československa ve výši dvanácti miliard dolarů, což ovšem v porovnání s některými jinými socialistickými zeměmi, jako třeba s Polskem, NDR či Jugoslávií, nebylo mnoho.

Svatořečení Anežky České: 12. listopadu

Asi 10 000 poutníků z Československa spolu s pražským arcibiskupem kardinálem Františkem Tomáškem se zúčastnilo ve vatikánském chrámu svatého Petra svatořečení Přemyslovny Anežky České, dcery Přemysla Otakara I., v roce 1879 vyhlášené za blahoslavenou. Při této příležitosti poskytl papež Jan Pavel II. československým poutníkům generální audienci.

Demonstrace 17. listopadu

V Praze na Albertově začala v 16 hodin řádně ohlášená a kupodivu povolená studentská manifestace k uctění památky Jana Opletala za účasti zhruba 15 000 vysokoškoláků, po níž následoval pietní akt na Vyšehradě. Část davu postupovala do centra metropole podél Vltavy k Národní třídě, kde došlo k surovému zásahu příslušníků Veřejné bezpečnosti a pohotovostního pluku Sboru národní bezpečnosti. Brutální zákrok, umocněný fámou o smrti studenta matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Martina Šmída, kterou rozšířila vrátná na vysokoškolských kolejích v Praze-Troji Drahomíra Dražská, vyvolal všeobecné pobouření veřejnosti. Rozhořčení přerostlo v následující mohutné protestní akce, které vyústily v pád režimu, jenž se pro svůj mírný průběh nazýval „sametovou“ nebo také „něžnou revolucí“.

Oslavy 30 let sametové revoluce online >>>

Sametová revoluce v Československu očima Jana ŠibíkaSametová revoluce v Československu očima Jana ŠibíkaFoto Jan Šibík

Stávka divadelníků: 18. listopadu

Na znamení solidarity se studenty zahájili divadelníci v Praze týdenní protestní stávku, jež se záhy rozšířila i do divadel mimo hlavní město. Rádio Svobodná Evropa a Hlas Ameriky referovaly o úmrtí studenta Martina Šmída po brutálním zásahu na Národní třídě, což se později ukázalo jako lež.

Občanské fórum: 19. listopadu

V podvečer vytvořila skupina umělců a intelektuálů se zástupci studentů v pražské Laterně magice Občanské fórum (OF), sdružující všechny občanské aktivity usilující o změnu režimu.

Demonstrace na Václavském náměstí a stávka ve školách: 20. listopadu

Pražské Václavské náměstí zaplnilo přes 150 000 osob, jež vyjadřovaly svůj nesouhlas s dosavadním režimem a požadovaly vyšetření zásahu na Národní třídě, odchod zdiskreditovaných politiků, demokratizaci politického života, odstranění mocenského monopolu KSČ atd. Manifestace pokračovaly i v následujících dnech a rozšířily se i mimo metropoli. Na vysokých školách začala okupační stávka, jež zachvátila i střední školy.

Setkání Adamce s Občanským fórem: 21. listopadu

Předseda federální vlády Ladislav Adamec se setkal s představiteli Občanského fóra, umělců a stávkujících studentů. V zemi vznikala horizontální síť občanských fór a místní skupiny se napojovaly na koordinační centrum v Praze. Sdělovací prostředky pozvolna začínaly o událostech informovat objektivněji.

Jakeš rezignoval: 24. listopadu

Na zasedání ÚV KSČ Miloš Jakeš rezignoval na funkci generálního tajemníka. Do čela strany byl zvolen Karel Urbánek, četní zkompromitovaní politici v jejím vedení však nadále zůstávali.

Čapí hnízdo, nebo Červený hrádek? Slavný projev Jakeše s tím Babišovým neskutečně ladí!VIDEO youtube.com

Demonstrace na Letné: 25. a 26. listopadu

Na pražské Letné proběhly dvě obrovské demonstrace.

Setkání Adamec - Havel: 26. listopadu

Vládní delegace v čele s Ladislavem Adamcem se setkala s představiteli OF vedenými Václavem Havlem v pražském Obecním domě. Premiér vyjádřil souhlas s vytvořením nové vlády, rozšířené o zástupce OF.

Obnova ČSSD: 27. listopadu

Uskutečnila se celostátní dvouhodinová generální stávka. Došlo k obnovení Československé strany sociálně demokratické; předsedou jejího přípravného výboru se stal Slavomír Klaban.

Slib nové vlády: 28. listopadu

Nové, dvouhodinové jednání delegací federální vlády (Ladislav Adamec) a OF (Václav Havel), během něhož premiér slíbil vytvořit do 3. prosince novou vládu. Alois Indra se vzdal funkce předsedy Federálního shromáždění.

Konec vedoucí úlohy KSČ: 29. listopadu

Na své mimořádné schůzi Federální shromáždění zrušilo článek 4 Ústavy Československé socialistické republiky o vedoucí úloze KSČ, změnilo čl. 6 o Národní frontě a čl. 16 o výchově v duchu marxismu-leninismu, čímž formálně skončilo 41 let vlády komunistické strany u nás. Současně vznikla komise k vyšetření událostí 17. listopadu. OF zveřejnilo své cíle pod názvem Co chceme: 1. demokratický stát v duchu Deklarace lidských a občanských práv; 2. pluralitní politický systém; 3. samostatnou zahraniční politiku, zajišťující Československu začlenění do té Evropy, o níž mnoho lidí snilo; 4. rovnoprávné druhy vlastnictví; 5. sociální spravedlnost; 6. důstojné životní prostředí; 7. demokratizaci kultury a školství.

Konec výuky marxismu-leninismu: 30. listopadu

Na vysokých školách došlo ke zrušení výuky marxismu-leninismu.

Konec víz do Rakouska: 2. prosince

Rakousko zrušilo vízovou povinnost pro cesty československých občanů.

Nová vláda, vznik KDS: 3. prosince

Ladislav Adamec sestavil novou, rekonstruovanou federální vládu, v níž se nacházelo osm nových ministrů, z toho tři za KSČ. Toto složení bylo pro OF nepřijatelné, neboť z 21 členů 16 představovali zástupci KSČ, po jednom ministru za lidovce a socialisty a tři nestraníci. Vláda zároveň označila vstup armád pěti členských zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968 za porušení norem vztahů mezi suverénními státy a navrhla sovětské vládě zahájit jednání o stažení Střední skupiny sovětských vojsk z našeho území. Vznikla Obec spisovatelů, sdružující 400 českých a moravských dramatiků, spisovatelů, kritiků a básníků. Jejím předsedou se stal Václav Havel. Byla založena Křesťanskodemokratická strana (KDS) coby nadkonfesní strana pravého středu a konzervativně křesťanského zaměření. Na ustavující konferenci 26. prosince byl do jejího čela zvolen Václav Benda.

Demise vlády: 4. prosince

Česká vláda, jejímž předsedou byl František Pitra, podala demisi. Na setkání představitelů členských států Varšavské smlouvy v Moskvě byla okupace ČSSR v srpnu 1968 označena za „vměšování do vnitřních záležitostí suverénního Československa“. Na Václavském náměstí se znovu shromáždily masy lidí požadujících sestavení nové, reprezentativní vlády nejpozději do 10. prosince. V případě nesplnění tohoto požadavku se 12. prosince měla konat generální stávka.

Jmenování nové české vlády: 5. prosince

Předlistopadový předseda České národní rady Josef Kempný jmenoval novou českou vládu se staronovým Františkem Pitrou v čele. Nacházelo se v ní osm komunistů, pět bezpartijních a po dvou ministrech z lidové a socialistické strany. OF vyjádřilo s tímto složením nespokojenost. Nově zvolený generální tajemník ÚV KSČ Karel Urbánek slíbil ve svém projevu rehabilitaci všech komunistů vyloučených po srpnu 1968 a vyhlásil Poučení z krizového vývoje za neplatné.

Jednáno o reorganizaci vlády: 6. prosince

Václav Havel se setkal s Karlem Urbánkem a Ladislavem Adamcem. Jednali o reorganizaci vlády.

Demise vlády: 7. prosince

Adamcova vláda podala demisi. Sestavením vlády národního porozumění byl pověřen dosavadní místopředseda vlády Marián Čalfa (za KSČ).

Ladislav AdamecLadislav AdamecFoto Aha!: Martin Pekárek

Amnestie: 8. prosince

Prezident ČSSR Gustáv Husák vyhlásil amnestii pro všechny politické vězně.

Vznik Strany zelených: 9. prosince

Byla ustavena Strana zelených v čele s předsedou Janem Ječmínkem.

Nová vláda v čele s Mariánem Čalfou, abdikace Gustáva Husáka: 10. prosince

Nově ustavená, jedenadvacetičlenná federální vláda v čele s Mariánem Čalfou, v níž se komunisté poprvé po 41 letech ocitli v menšině (pouze deset členů KSČ, z nichž tři ještě ukončili do ledna 1990 členství v KSČ, sedm nestraníků a po dvou za socialisty a lidovce), složila slib do rukou prezidenta Husáka. Byl to jeho poslední oficiální akt. Vznikla vláda národního porozumění. Gustáv Husák abdikoval. Na Václavském náměstí proběhla manifestace ke Dni lidských práv, přičemž došlo k oznámení kandidáta na prezidenta republiky – Václava Havla. Mezi eventuálními kandidáty do té doby zaznívala i jména jako Alexander Dubček, Čestmír Císař a Ladislav Adamec.

Marián Čalfa - bývalý premiér ČSFRMarián Čalfa - bývalý premiér ČSFRFoto ČTK

Nový předseda Federálního shromáždění: 12. prosince

Na společné schůzi obou sněmoven Federálního shromáždění zvolili jeho novým předsedou bezpartijního Stanislava Kukrála.

Vznik ODA: 17. prosince

Vznikla Občanská demokratická aliance (ODA) jako součást OF (v letech 1989 až 1991). Hlásila se k západoevropskému konzervatismu. Jejím prvním předsedou se stal Pavel Bratinka.

Rozpuštění Lidových milicí: 20.–21. prosince

Na mimořádném sjezdu KSČ zvolili jejím předsedou Ladislava Adamce, prvním tajemníkem Vasila Mohoritu; zároveň byly rozpuštěny Lidové milice. Státní bezpečnost se ocitla pod kontrolou vlády.

Lidové miliceLidové miliceFoto ČTK

Železná opona padla: 23. prosince

V Hraničkách u Rozvadova symbolicky přestřihli drátěné zátarasy ministr zahraničí ČSSR Jiří Dienstbier a SRN Hans-Dietrich Genscher. Železná opona padla.

Vznik SPR-RSČ: 26. prosince

V Praze vzniklo Sdružení pro republiku-Republikánská strana Československa (SPR-RSČ) v čele s Miroslavem Sládkem.

Dubček předsedou Federálního shromáždění: 28. prosince

Federální shromáždění zvolilo svým předsedou Alexandra Dubčeka.

Havel prezidentem: 29. prosince

Ve Vladislavském sále Pražského hradu se konala volba devátého československého prezidenta. Jednomyslnou volbou se jím stal jediný kandidát: Václav Havel. Na volbu navázala slavnostní mše Te Deum ve Svatovítské katedrále. Celebroval ji kardinál František Tomášek.

Oslava na Melantrichu, 24. listopadu 1989. Václav Havel oznamuje rezignaci Miloše Jakeše a celého vedení ÚV KSČ.Oslava na Melantrichu, 24. listopadu 1989. Václav Havel oznamuje rezignaci Miloše Jakeše a celého vedení ÚV KSČ.Foto CTK

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější