nahoru

Bohumil Pečinka: Vítězové a poražení 17. listopadu aneb Restaurační síly v Česku

Bohumil Pečinka21. listopadu 2018 • 14:30
Restaurační síly v Česku: ničemu se nenaučily a nic nezapomněly
Restaurační síly v Česku: ničemu se nenaučily a nic nezapomněly
• foto: 
Jan Šibík

Na otázku, kdo jsou vlastně vítězové a poražení sametové revoluce, nejde 29 let poté jednoznačně odpovědět. Dnešní doba má totiž znaky restaurace (obnovování) předlistopadových elit a jejich hodnot.

Čistě politicky viděno, jsou komunisté opět ve hře a měli by jásat. Na centrální úrovni drží Babišovu vládu a před třičtvrtěrokem byl zvolen prezidentem republiky člověk, kterého přímo podpořili. Paradoxní je, že dnešní triumf je pro komunisty současně okamžikem zkázy.

Filipovo vedení KSČM je svými voliči vnímáno na úrovni kšeftařů s pozicemi ve státní správě. Nakonec se voliči KSČM raději přiklonili na stranu premiéra Babiše a jeho strany, jež – v jejich očích – spolehlivěji ochrání jejich sociální zájmy.

Vladimír Mertlík: Babiš a Okamura na Národní aneb Plíživé oslavy kontrarevoluce

V pozici premiéra tak komunisté drží člověka, jenž je po třech desetiletích omilostnil v očích části veřejnosti, ale současně je voličsky vysál. Restaurace se odehrává tak trochu mimo komunistickou stranu.

Na dobytém území

V Česku se v posledních letech šíří étos podnikání státu. Symbolem není ani tak slavná elektronická evidence tržeb (EET), která, jak konstatovali někteří ústavní soudci, se stala nástrojem trestání podnikatelů a pro svou náročnost znemožňuje části společnosti vstup do byznysu.

To je ostatně v duchu Babišova ekonomického vidění světa, kde na jedné straně stojí velkopodnikatelé a na druhé armády zaměstnanců v korporátech a montovnách. Všichni v prostoru mezi tím jen komplikují velkým hráčům situaci a vykazují zbytečnou míru nezávislosti na státě.

Babišismus obnažil své slabiny. Jeho oponenti ale také
Petr Pešek 19. listopadu 2018 • 09:46

Babišismus obnažil své slabiny. Jeho oponenti ale také

Téměř k ideálu dovedly restaurační síly systém podnikání v zemědělství. Tady se dá říct jednoznačně: na venkově vládnou děti vítězů kolektivizace z padesátých let.

Rodiny Babišů, Tomanů a dalších vytvořily systém fakticky „postátněného“ zemědělství. Podstatou je, že prakticky nikdo nemůže podnikat bez státní a dotační podpory státu.

Jde o systém, jehož průvodním jevem je obrovská chemizace a nešetrné obdělávání tisícihektarových polí způsobem, jenž znemožňuje efektivně zadržovat vodu. Jestli revoluce v listopadu 1989 začala v severních Čechách demonstracemi proti znečištění životního prostředí, může mít „ta další“ podobu vystoupení proti praktikám největších agrofirem, které se na vesměs pronajaté půdě chovají jako středověcí vítězové na dobytém území. Co bude takto „postátněno“ příště? Nejspíš lesnictví a energetika.

Symbol, ale čeho?

Restaurační tendence probíhají i v oblasti symbolů. Prezident Zeman se u příležitosti stého výročí vzniku samostatného státu ani nepokusil nastínit vývoj a budoucnost české státnosti. Naopak ve starobylém Vladislavském sále vyznamenal dva symboly komunistického režimu v oblasti kultury a žurnalistiky (Sýs, Syruček) nebo mladého historika, jenž napsal sice zajímavou biografii o komunistickém prezidentu Gustávu Husákovi, která je však ve své druhé části svým nekritickým přístupem legitimizací této osoby v českém veřejném prostoru.

Andreje Babiše dostane z politiky jen kriminál
Kryštof Pavelka 15. listopadu 2018 • 10:51

Andreje Babiše dostane z politiky jen kriminál

Když k tomu připočteme ocenění podřadných umělců (David, Vyskočil), vyvolává to otázku: co chtěl člověk, který před 29 lety kritizoval komunistický režim, vlastně říct? Šlo o gesto národního usmíření? Pak to měl jasně deklarovat. Namísto toho vzkázal, že 17. listopadu, v době největšího českého státního svátku, nevystoupí vůbec. Hodnotové zmatení nemůže být větší.

Rusko očištěno

Znaky restaurace předlistopadových postojů mají také debaty o zahraniční politice. Na levici i pravici se utvořil silný proud, který je na jedné straně kritický k Evropské unii a jejímu fungování, což má často reálný základ. Proč ne.

Titíž lidé, ať už z okruhu prezidenta Zemana, exprezidenta Klause, nebo části hnutí ANO, ČSSD a KSČM, současně idealizují Putinův režim v Rusku a zobrazují ho jako akceschopný, ekonomicky úspěšný a stabilní. Nic není realitě vzdálenější.

Vědomě nebo nevědomě se stavějí do pozic restauračních sil a vytvářejí alternativu k našemu západnímu začlenění.

Bohumil Pečinka: Kytka v koši a Ovčáčkova lúza
Bohumil Pečinka 17. listopadu 2018 • 22:07

Bohumil Pečinka: Kytka v koši a Ovčáčkova lúza

Soužití v rámci EU má řadu negativ. Na druhou stranu: EU ani vzdáleně nevykazuje rysy rozvojové země typu Ruska, založené na drancování přírodních zdrojů a státní kontrole čehokoli.

Pro Česko je dnes i v budoucnu lepší být s Merkelovou a spol. v  byrokratickém soustátí než s Putinem v jeho odporně profízlované a carsky bezohledné ruské říši.

Na různé věci můžeme mít různé názory. Ti, kdo však nepřímo říkají, že orientace na Rusko není zase taková tragédie, podobají se Bourbonům, kteří po Velké francouzské revoluci restaurovali monarchii, krátce si zavládli a nakonec byli odstraněni. Na jejich adresu po návratu k moci se vztahuje slavný výrok: „Ničemu se nenaučili a nic nezapomněli.“

Tak je to s celou oficiálně nevyhlášenou restaurací předrevolučních přístupů a hodnot. Ti, kterým v listopadu 1989 utekly mocenské pozice, teď zažívají malou satisfakci. Nakonec je to stejně smete. Nohy jim musí podrazit jejich tíhnutí k socialismu a státní kontrole.

Marek Stoniš: Kronika ohlášené sebevraždy aneb 3 věci, u kterých propadám zoufalství a …
Přelet nad Čapím hnízdem: Nový scénář pro politicky bláznivou Českou republiku





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,830
22,730
28,660
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější