ten nadpis je trošku nesmyslný, původně jsem chtěl psát k tomu, proč je nutné tolika lidem předhazovat že byli špatní. Nechci zde rozebírat jakým způsobem se dostali komunisté k moci, či kolik při tom trpělo lidí, viz předchozí příspěvek. Bohužel si však musíme uvědomit, že tu byli 40. let a za tu dobu společnost fungovala, lidé netrpěli chudobou a hospodářství mělo určité výsledky. Prostě stále jsem na tom byli lépe, než většina světa. Existuje určitá sorta lidí, v dnešní době oslavovaná, která se snaží za jakýchkoli podmínek poctivě a naplno pracovat, i přesto, že za to nejsou nijak výjimečně odměňováni, prostě jejich životním cílem je něco dokázat, vytvořit, zorganizovat. Pokud takový člověk žil v komunistickém Československu, jistě se mu pracovalo lépe, když byl ve straně. Nebýt těchto lidí celá řada podniků by fungovala daleko hůř, nemuseli přitom vykonávat ani žádnou politickou činnost nebo dokonce spolupracovat s tajnou bezpečností. Tím nechci říct že všichni stranící jsou tito lidé, v žádném případě, jen bych chtěl protestovat proti kolektivnímu odsouzení 10% národa. Další skupinou domnívám se, že naprosto většinovou jsou lidé, kteří prostě normálně pracují, když mají možnost pracují méně, ale pracovat chtějí protože je to přorozené a zdravé. Proč těmto lidem vytýkat že nebojovali, netrpěli a neprotestovali ? Musí být každý hrdina ? Kolik z těch lidí bylo hloupých či naivních a opravdu neřešili nějaké zločiny které komunismus provedl ? Ano chtěli se podívat na západ a mít krásné a funčknější zboží, ale protože to nešlo, měli hned bojovat ? Jenom protože je někdo srab, nebo se zcela přirozeně obává o zhoršení kvality svého života či jeho rodiny, tak ho odsoudíme ? Vyzdvihujme hrdiny, to se ještě stále nenosí. Zatracujme přední vykonavatele moci ale také například umělce, kteří byli zprofanovaní (Gott, Vondráčková, David) - to už tak nějak nějde Netrapme však normální většinovou populaci, která prostě žila jak uměla, protože chtěla prožít dobrý život.