Život a styl
pokud by na tom můj drahý byl tak, že si ten zadek sám nemůže utřít, tak proč ne? Brala jsem si ho s tím, že s ním budu snášet dobré i zlé a že ho nikdy neopustím. on mě taky. když něco říkám, myslím to vážně, takže s tím utíráním fakticky počítám. na tom, že by mi v případě potřeby posloužil on při porodu nevidím nic špatného. je to ostatně ta lehčí část úkolů souvisejících s příchodem dítěte na svět, jak jste sama naznala. S vaší logikou bych neměla obtěžovat své okolí ani s tím, že dýchám. Kdo má dýchat ty splodiny? Hodit si mašli by bylo ideální řešení, ne?
však už leckteré porodnice najely na zkušební provoz! Porody v čekárnách, sanitkách, popř. v chodbě domu či přímo doma (sanitka nespěchala) probíhají už dnes a s nejlepšími zkušenostmi! 
Vážený pane Doležale,
děkuji Vám za Vaše skvělé články. Ráda bych Vás podpořila ve Vašem boji za používání zdravého rozumu.
O zdravotních rizicích domácích porodů se tu už napsalo snad všechno. Chci nabídnout pohled na praktickou stránku celého procesu.
Mnohé dámy zde hovoří o hlubokém intimním zážitku - tak to jsem asi dělala něco špatně. Porod je záležitost veskrze nepříjemná a neumím si představit, jak vychutnáváte několik hodin bolestí, kdy z vašeho těla odtéká lepkavá tekutina a neovládáte své svěrače, na čela máte studený pot a nejde od toho utéct. Ve chvíli, kdy už nemůžete skoro nic, musíte konečně pořádně zapracovat- a jak to definovala jedna známá - "vykadit tříkilovou cihlu". Všude je krev, ještě přijde hnusná teplá žoužel, tedy placenta a do toho všeho vyklouzne ten poklad, kvůli kterému se ten mejdan celý koná. Poklad je také náležitě zapatlaný, smrdí od krve a řve.
Opravdu si přejete, aby všechno to svinstvo s Vámi a po Vás musela ukllízet Vaše rodina?
A tím ta krása nekončí. Začíná očistný proces šestinedělí - tedy krev se k Vás řine jako vodopád, takže za první den spotřebujete čtyři prostěradla a tři noční košile.Kdo Vám je bude doma vyměňovat? Kdo to všechno bude prát? Vy přece po namáhavé práci budete spát! Kdo bude chovat miminko, abyste se zotavila? V nemocnici toto všechno zvládne personál a Vy se můžete jako královna chlubit vymydleným miminkem své odpočaté rodině. Není to tak lepší?
Zkuste si představit, ža by Váš drahý po Vás chtěl, abyste mu utírala zadek, to byste byla nadšená! To je také fyziologický proces a přesto s ním neobtěžujete okolí. Neobtěžujte ho tedy ani s porodem.
Otiska
děkuji Vám za Vaše skvělé články. Ráda bych Vás podpořila ve Vašem boji za používání zdravého rozumu.
O zdravotních rizicích domácích porodů se tu už napsalo snad všechno. Chci nabídnout pohled na praktickou stránku celého procesu.
Mnohé dámy zde hovoří o hlubokém intimním zážitku - tak to jsem asi dělala něco špatně. Porod je záležitost veskrze nepříjemná a neumím si představit, jak vychutnáváte několik hodin bolestí, kdy z vašeho těla odtéká lepkavá tekutina a neovládáte své svěrače, na čela máte studený pot a nejde od toho utéct. Ve chvíli, kdy už nemůžete skoro nic, musíte konečně pořádně zapracovat- a jak to definovala jedna známá - "vykadit tříkilovou cihlu". Všude je krev, ještě přijde hnusná teplá žoužel, tedy placenta a do toho všeho vyklouzne ten poklad, kvůli kterému se ten mejdan celý koná. Poklad je také náležitě zapatlaný, smrdí od krve a řve.
Opravdu si přejete, aby všechno to svinstvo s Vámi a po Vás musela ukllízet Vaše rodina?
A tím ta krása nekončí. Začíná očistný proces šestinedělí - tedy krev se k Vás řine jako vodopád, takže za první den spotřebujete čtyři prostěradla a tři noční košile.Kdo Vám je bude doma vyměňovat? Kdo to všechno bude prát? Vy přece po namáhavé práci budete spát! Kdo bude chovat miminko, abyste se zotavila? V nemocnici toto všechno zvládne personál a Vy se můžete jako královna chlubit vymydleným miminkem své odpočaté rodině. Není to tak lepší?
Zkuste si představit, ža by Váš drahý po Vás chtěl, abyste mu utírala zadek, to byste byla nadšená! To je také fyziologický proces a přesto s ním neobtěžujete okolí. Neobtěžujte ho tedy ani s porodem.
Otiska
Možná by nebylo úplně od věci vrátit se alespoň na rok k praxi "rodit na poli"....třeba by si pak zdejší matky více vážily lékařské péče, kterou mají k dispozici.
v prvním těhotenství jsem veškerou tu extenzivní "péči" přetrpěla, protože "je to přece všechno proto, abych měla zdravé miminko", jen abych si postupně uvědomila, že jediným léčebným prostředkem v první polovině těhotenství je potrat (když je něco špatně, tak se toho s plodem opravdu moc udělat nedá), což je "léčba", kterou jsem rozhodně podstoupit nehodlala. Další skupinu vyšetření pak tvořily testy "pro jistotu" samotných zdravotníků (svou krevní skupinu, Rh faktor a možnost výskytu infekčních chorob coby dárce krve znám natolik, že na to testy fakt nepotřebuju). V druhém těhotenství jsem si nechala udělat na začátku těhotenství ambulantní testy na hladinu hormonů štítné žlázy u praktického lékaře (kupodivu přemluvit endokrinologa, aby mě přijal, byl strašný problém, přestože jsem se v minulostí léčila a toto je jeden z mála případů, kdy lze problém skutečně vyřešit, přitom nevyřešen přímo ohrožuje existenci těhotenství nebo zdraví dítěte). Ke gynekologovi jsem poprvé přišla v 35. týdnu těhotenství a musím říct, že to ještě bylo možná o tři týdny brzy. I tak jsem podstoupila sérii vyšetření s mizivým smyslem a významem pro mě a pro dítě , kupodivu ta smysluplná a něco řešící mi nějak nabídnuta nebyla (například "velký" ultrazvuk pro zjištění operabilních vývojových vad či stavu jizvy po císařském řezu pro rozhodování o způsobu druhého porodu). Dál se rozepisovat nebudu, ale z vlastní zkušenosti musím říct, že péče o těhotné ženy v této republice mám značné mezery, a ty spočívají právě v individuálním přístupu ke každé ženě. Takhle se nutí všechno všem v maximálním rozsahu a je to už víc ke škodě než k užitku.
Vážená paní, zaráží mě Vaše pohrdání "honěním" po vyšetření v době, kdy jste byla těhotná, strašně se Vás to dotklo, protože jste přece byla naprosto v pořádku?????!!!!! Aha!! To by mě tedy zajímalo, jak jste na to přišla???!!!! Že by snad ta vyšetření??? Neee, to jste určitě měla vidění!! Škoda, že si luxus lékařské péče vůbec neuvědomujete!!! Je totiž bohužel spousta rodiček, které to štěstí, že probíhá vše jak má, nemají, víte? Samozřejmě je to skvělé, když je v těhotenství vše v pořádku, jak s matkou tak s dítětem, pak možná lze uvažovat o domácím porodu, ale ani po X, pro někoho "šíleně otravných", vyšetření nelze se stoprocentní jistotou říci, že porod proběhne v pohodě. Kdy proboha zastánkyně domácích porodů pochopí, že se neřeší případy, kdy proběhnou bez komplikací, řeší se ty, kdy se stane něco nepředvídatelného, ale jak dopředu zjistíte, že porod bezproblémový bude???? Nezjistíte. Nikdo Vám nezaručí, že budete rodit jako po másle. Pokud ano, lže. A riskovat zdraví dítěte jen pro pohodlí a klid rodičky, nezlobte se, ale to prostě není argument.
váš názor na porod chápu a rozumím vašemu upřímně, vylíčenému zážitku. Je mi líto pokud jste musela toto zažívat.
No já za sebe upřímně říkám: Netrpěla jsem bolestmi, porod byl rychlý a bez komplikací. Krve ze mě vytekla miska. Šestinedělí jsem prodělala bez komplikací bez žádných depresí, zkrvavených košil a prostěradel. Jen prvních deset dní na hygienických vložkách. A mohla bych být detailnější, ale nemá to smysl.
Lidé jsou různí. Jsou známi ti optimisté (vědci, umělci, páni a dámy s velkým postavením) co umírali na rakovinu a smáli se, taky pesimiste (vědci, umělci, páni a dámy s velkým postavením) co plakali, protože zažívali velkou bolest. A tak by asi všichni co maji rakovinu měli umírat také se stejným pocitem. Myslím, že podle Vás všichni nešťastní a s depresemi.