„Aura klidu a lásky“ je krásná vzpomínka. Jen poněkud ironická, když si člověk vzpomene na Havlovu amnestii, po níž se na svobodu dostaly i tisíce pachatelů a většina z nich se k té nejhorší trestné činnosti vrátila. Havel měl zřejmě opravdu mimořádný klid, ani následky jeho velkorysosti ho z něj nevyvedly.

Jenom některým jejich obětem už potom klid nedopřál nikdo.