Takovýchto lidí je třeba si vážit a pořád o nich mluvit a psát, aby se na ně nezapomnělo. To jsou totiž hrdinové a vzory!

měl jsem to štěstí, že jsem pana generála poznal v baru ve Zlaté uličce, na klopě měl rozetu čestné legie a poté co jsme ho vybídli vyprávěl, že v tom přístavu Denquerk ho pověřili spojenci převzetím kapitulace německé posádky, protože ocenili jeho nápad protrhnout hráz a zaplavit okolí města aby Němci nemohli uniknout. Bohužel těchto lidí si dodnes nevážíme (je to jediný náš důstojník který přebíral německou kapitulaci), při udělování medailí by to měl nový prezident i vláda respektovat

Tento příběh má ještě pokračování. Kamarádka a sousedka mých prarodičů Generála Lišku na letiště vezla. Po jeho emigaci byla za napomáhání byla odsouzena k nepodmíněnému trestu, bohužel nevím jak vysokému a dnes se již nemám koho zeptat, ale prý byla zavřená více jak dva roky.

Skvělý příběh! Jak dělaný pro filmový scénář! Unesené gottwaldovo éro, účet za údržbu, zuřivost státní policie! Úplně to vidím!

ČEST JEHO PAMÁTCE. RiP