Britský stavitel lodí Harland and Wolff, jehož nejznámějším dílem je Titanic, je na pokraji bankrotu a ještě dnes by mohl být umístěn pod zvláštní správu. Může to znamenat i konec firmy, uvedl dnes server BBC. V ohrožení je 130 pracovních míst, v době největšího rozkvětu přitom měla firma přes 30.000 zaměstnanců.
Společnost byla nabídnuta k prodeji kvůli vážným finančním problémům jejího norského majitele. "Zdá se stále méně pravděpodobné, že najdeme v krátkodobém horizontu řešení, a společnost bude muset možná jít do správy," řekl BBC poslanec Gavin Robinson.
Odbory chtějí, aby firma byla znárodněna. To podporuje také Labouristická strana. Vláda však uvedla, že krize je problémem komerčního sektoru.
Robinson a Harland and Wolff požádali vládu o 650.000 liber (18,2 milionu Kč) na pokrytí schodku, což by firmě umožnilo fungovat ještě v srpnu a mohla by zatím prozkoumat další možnosti svého působení. Nicméně úřady upozornily, že firma nemá žádné nevyřízené objednávky, takže peníze by nesloužily k výrobě nebo generování zisku, a bylo by to v rozporu s pravidly pro státní pomoc.
Loděnice byla založená v roce 1861 Edwardem Harlandem a Gustavem Wolffem. Na počátku 20. století byla největším stavitelem zámořských lodí. Za druhé světové války vyrobila 140 válečných lodí, 123 obchodních lodí a více než 500 tanků. Po válce počet jejích zaměstnanců stoupl až na téměř 35.000.
Od konce 50. let se však firma potýkala s rostoucí globální konkurencí a dopady růstu zájmu o leteckou přepravu. Poslední vyrobenou lodí pro námořní přepravu cestujících byla Canberra, která byla uvedena do provozu na počátku 60. let a mimo jiné se objevila v bondovce Diamanty jsou věčné. Od poloviny 60. let začal vážný pokles podnikání a vedení se obrátilo s žádostí o pomoc na vládu. Začalo tak více než 30 let trvající období státních dotací, kdy firma získala od daňových poplatníků zhruba jednu miliardu liber, aby se udržela nad vodou. V roce 1975 byla znárodněna.
V roce 1989 se vrátila do soukromých rukou, když ji koupil zaměstnanec-člen vedení za pomoci norského průmyslníka Freda Olsena. Společnost se více zaměřila na ropný a plynárenský sektor, nepodařilo se jí však konkurovat velkým stavitelům lodí z východní Asie. Poslední loď postavila v roce 2003 - trajekt Anvil Point pro ministerstvo obrany. Od té doby působí v jiných oblastech námořního inženýrství, jako renovace ropných plošin a větrné turbíny na moři.
