Z deštných lesů zmizelo v červnu o 90 procent více dřeva než loni, upozorňují ekologové | Reflex.cz
nahoru

Z deštných lesů zmizelo v červnu o 90 procent více dřeva než loni, upozorňují ekologové

Tereza Stonišová9. července 2019 • 12:40
Kácení amazonského deštného pralesa, Brazílie
Kácení amazonského deštného pralesa, Brazílie
• foto: 
Shutterstock

Kácení brazilských deštných pralesů, někdy přezdívaných jako plíce světa, pokračuje vůbec nejrychleji za poslední léta. Z deštných lesů zmizelo tento měsíc o 88,4 procent více dřeva než ve stejnou dobu loňského roku. Je pravděpodobné, že k tomu přispívá i krajně pravicová vláda tamní hlavy státu – Jaira Bolsonara.

Data ohledně kácení deštných lesů přinesla brazilská vesmírná agentura, která deforestaci sleduje pomocí satelitních snímků. Z nich vyplynulo, že největší deštný prales se za poslední měsíc zmenšil o 920 čtverečních kilometrů, což je o téměř 90 procent více než v loňském červnu. Za posledních 11 měsíců pak z deštného lesa zmizelo 4565 kilometrů čtverečních lesa, což je o 15 procent více než za stejné období loňského roku.

Írán překročil dohodnutý limit obohacení uranu. A bude nejspíš pokračovat dál

Odborníci – klimatologové a přírodovědci – se shodují, že ke zvýšené deforestaci přispívá politika krajní pravice Jaira Bolsonara, který se ujal úřadu prezidenta letos v lednu. Ten začínal svou politickou kariéru jako radní v Rio de Janeiru, později se stal poslancem brazilské poslanecké sněmovny. V říjnu 2018 se stal prezidentem, přičemž jeho kandidaturu poznamenal atentát, který na něj byl během kampaně spáchán. I přes vážná zranění však Bolsonaro přežil a prezidentské volby vyhrál.

Kromě jeho otevřeného přátelství s Donaldem Trumpem a poměrně sympatické náklonnosti ke Státu Izrael má však jeho vláda vážné mínusy. Je to především jeho podpora těžebních společností, ale také nepřijatelné výroky vůči homosexuálům, které poutají mezinárodní pozornost. Bolsonaro otevřeně těžaře podporuje a upřednostňuje oproti environmentalistům, kteří upozorňují na důsledky přílišného kácení deštných lesů. Bolsonaro sám tvrdí, že ekonomický růst skrze průmysl je klíčovým prostředkem k úspěchu ekonomiky státu.

Jiná tvář války ve Vietnamu: Úchvatné snímky Saigonu před pádem do rukou komunistů

Na dotaz deníku Guardian, jak se prezident k nedávno zveřejněným číslům ohledně deforestace staví, prezidentská kancelář neodpověděla. Skrze ministra životního prostředí však sdělila, že „vláda i nadále bojuje s ilegálním kácením v deštných lesích“. Jak přesně ovlivnila politika brazilského prezidenta těžbu dřeva, bude předmětem dalších odborných zkoumání.

Problém s odlesňováním však nemá jen Brazílie. Paradoxní situace ohledně deštných lesů nastala například v Kolumbii, která sice po uzavření mírové dohody s FARC zažívá období míru, nicméně místa, která dříve kvůli FARC byla nepřístupná, se nyní otevírají hospodářskému využití. I tam je tedy problém s deforestací stále větší.

Tasmánský tygr: Jak vypadal vyhynulý druh, který vědci nikdy nepřestali hledat?
Tomáš Klus: Zeman a Babiš jsou zlo. S jejich voliči mluvím, i když mi vyhrožují smrtí,…




Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Konspirační teorie realitou: Projekt MKUltra a vládní pokusy na lidech
PREMIUM X JXD: Menhiry a erekce aneb Jak se mi tajemnou silou postavila hůl
PREMIUM X Petr Sokol: Sázejte na politiku, dokud se v českých sázkových kancelářích nenaučí určovat kursy
PREMIUM X Ivan Stěpanovič Koněv: Hrdinný osvoboditel Prahy, nebo padouch?
PREMIUM X Bohumil Pečinka: Proč se Čapí hnízdo nesmělo dostat před soud

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější