Poměrně velká část Čechů je ochotna o náhradní rodinné péči uvažovat po vychování vlastních dětí

Poměrně velká část Čechů je ochotna o náhradní rodinné péči uvažovat po vychování vlastních dětí Zdroj: Profimedia

Anketa o náhradní rodinné péči
Anketa o náhradní rodinné péči
Anketa o náhradní rodinné péči
Anketa o náhradní rodinné péči
Anketa o náhradní rodinné péči
6
Fotogalerie

Výzkum: Pěstounskou péči by zvážila třetina Čechů. Odrazuje složitost procesu i zdravotní problémy dětí

Poměrně velká část Čechů je ochotna o náhradní rodinné péči uvažovat po vychování vlastních dětí. Pomáhá vlastní zkušenost, nebo zkušenost někoho blízkého. Situaci naopak komplikuje složitost procesu, kterou ještě podtrhuje fakt, že si jednotlivé kraje pravidla daná státem přizpůsobuje.

Podle výzkumu Medianu je ochota Čechů uvažovat o náhradní rodinné péči po vychování vlastních dětí poměrně vysoká (31 % respondentů). Této možnosti jsou více nakloněny ženy než muži (určitě ano 13 % žen, 6 % mužů). Lidé s osobní zkušeností (již adoptovali nebo byli pěstouni) jsou náhradní péči více naklonění (určitě ano 38 %) než lidé se zprostředkovanou zkušeností (určitě ano 12 %).

Výzkum potvrdil, že v Česku jde o složitý proces a chybí informovanost o formách náhradní rodinné péče: zájemci uvedli, že proces získání dítěte do péče je velmi složitý (59 %) a nevědí, jak postupovat (52 %). Jako složitý hodnotí celý proces především lidé s nízkým vzděláním (základní a bez maturity). Dalšími překážkami jsou náročnost péče o takové dítě (55 %) nebo skryté zdravotní problémy dítěte (51 %).

Anketa o náhradní rodinné péčiAnketa o náhradní rodinné péči|Median

„Proces osvojení dítěte nebo umístění dítěte do pěstounské péče je opravdu z pohledu veřejnosti složitý, navíc podmínky a pravidla jsou jednotná jen na úrovni zákona, v praxi se potom liší dle kraje, protože kraje si pravidla přizpůsobují své situaci. To zvyšuje nepřehlednost a nejistotu pro žadatele,“ říká Dana Lipová, ředitelka Nadace Sirius, která se dlouhodobě věnuje péči o ohrožené děti.

Chybí informovanost

Z výzkumu dále vyplynulo, že osvojení nebo pěstounství zvažují více lidé, kteří mají osobní zkušenost s osvojením (určitě by ji zvažovalo 37 % těch, co již někoho adoptovali či byli pěstouny, a jen 7 % z těch, co zkušenost nemají), případně ji mají zprostředkovanou.

„Z odpovědí je zřejmé, že náhradní rodinné péči se v České republice věnuje málo prostoru,“ říká PhDr. Věduna Bubleová, předsedkyně Asociace Dítě a rodina a odbornice v oblasti náhradní rodinné péče. „Naším cílem je podpořit diskuzi o pěstounské péči a informovat o jejím smyslu, monostech i omezeních.“

Podívejte se na grafy, které zachycují výsledky průzkumu.