V Německu budou za podíl na masových vraždách soudit čtyřiadevadesátiletého bývalého dozorce Johanna R., který v letech 1942 až 1944 sloužil v koncentračním táboře Stutthof nedaleko polského Gdaňska. V tomto táboře se za druhé světové války nacházeli i vězni z Československa.
Přestože je Johannu R. již 94 let, činy, z nichž je obviněn, jsou v Německu nepromlčitelné. „Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná promlčecí doba týkající se vraždy, je soud povinen se tímto případem zabývat bez ohledu na věk obžalovaného. Musí být totiž zvažován i morální aspekt celé věci,“ uvedl podle Francouzské tiskové agentury (AFP) státní zástupce Andreas Brendel. Soud začal v úterý v německém Münsteru.
Souzený muž bydlí ve městě Borken a v minulosti pracoval jako zahradní architekt pro státní správu v německém státě Severní Porýní-Vestfálsko. Soud s ním je možný na základě precedenčního rozhodnutí z roku 2011, ve kterém byl na pět let odsouzen Američan ukrajinského původu John Demjanjuk za spolupachatelství na vraždách nejméně 29 tisíc Židů v koncentračním táboře Sobibor.
Johann R. je obviněn z podílu na vraždě 100 polských vězňů (ti byli zplynováni) ve dnech 21. a 22. června 1944 a na zabití několika stovek Židů v době od srpna do prosince 1944. V koncentráku Stutthof byl dozorcem do září toho roku. Jak uvádí obžaloba, dozorci tvořili rozhodující součást táborového systému a „věděli o metodách zabíjení“. Vězni zde byli zplynováni, zastřeleni, mučeni nebo zemřeli hladem. Obviněný, podobně jako většina někdejší dozorců, podle obhajoby tvrdí, že „o zvěrstvech v táboře nic nevěděl“.
Vězni z 28 zemí Evropy
Bývalý dozorce může dostat až 15 let vězení, ale vzhledem k vysokému věku do vězení téměř jistě nenastoupí. Německo nechává podobné lidi dožít v pečovatelských ústavech. Důvodem soudu je však také nutnost morálně odsoudit odporné činy nacistického režimu.
„Pokud bychom tento případ neřešili, pak bude existovat nová omluva pro možné podobné jiné činy. Nelze dělat žádné výjimky ani kvůli věku,“ řekl podle webu The Local německý historik Peter Schöttler.
Koncentrační tábor Stutthof zřídili Němci v září 1939. Nacházel se 36 kilometrů od Gdaňska. Původně se jednalo o civilní internační tábor pro politické protivníky nacistického režimu ve Svobodném městě Gdaňsk a v Západním Prusku. V listopadu 1941 ho změnili na „zvláštní tábor SS“ a od ledna 1942 jej oficiálně označili jako koncentrační tábor. Původních osm baráků v roce 1943 rozšířili o 30 betonových budov a jiných zařízení, bylo zde vybudováno také krematorium a plynová komora. Na počátku roku 1942 byli do Stutthofu deportováni vězni z koncentračních táborů Mauthausen a Flossenbürg. Většinou šlo o Židy. Do tábora se dostalo také množství českých vězňů a vězňů z evakuovaných táborů v Pobaltí. Celkem sem za druhé světové války deportovali kolem 110 000 osob, z nichž bohužel nejméně 65 tisíc zahynulo. Nacházeli se zde vězni z 28 zemí Evropy.
Podívejte se do fotogalerie z koncentračního tábora Stutthof:
