Sucho má i své kladné stránky – v Británii odkrylo množství archeologických nalezišť

Sucho má i své kladné stránky – v Británii odkrylo množství archeologických nalezišť Zdroj: Rcahmw.gov.uk

Sucho má i své kladné stránky – v Británii odkrylo množství archeologických nalezišť
Sucho má i své kladné stránky – v Británii odkrylo množství archeologických nalezišť
Sucho má i své kladné stránky – v Británii odkrylo množství archeologických nalezišť
Sucho má i své kladné stránky – v Británii odkrylo množství archeologických nalezišť
Sucho má i své kladné stránky – v Británii odkrylo množství archeologických nalezišť
20
Fotogalerie

Británie stojí v úžasu nad archeologickými nalezišti. Sucho odkrylo tisíce let lidské činnosti

Nebývalé sucho, které letos zasáhlo také Britské ostrovy, odkrylo po celé zemi stovky archeologických nalezišť. Seschlé pole a zahrady odhalily obrysy staveb, zavlažovacích kanálů, neolitických pohřebišť, viktoriánských okrasných zahrad i nápisů v krajině vzniklých za druhé světové války. Letecké fotografie organizace Historic England i snímky pořízené amatéry pomocí jednoduchých dronů tak oživily zájem Britů především o dávnou historii.

Pozůstatky historických staveb byly v Británii naposledy stejně dobře pozorovatelné v roce 1976. Letos se jich však díky moderní technologii podařilo před prvním deštěm zdokumentovat více než kdy předtím. Kromě nepříjemně vysokých teplot, požárů, se kterými Britové bojovali okolo Manchesteru, nebo rozteklých silnic ve Walesu, tak počasí přineslo i pozitiva.

Polní otisky se objevují díky vlastnostem různého druhu podloží. To ovlivňuje schopnost půdy zadržet vodu. Zatímco jakýkoliv druh zdiva ukrytý pod vrchní částí půdy se projeví nižším porostem na povrchu, dávný zavlažovaný kanál podnítí vyšší porost. Extrémní sucho pak rozdíly podloží zřetelně odhalí.

O principu otisků v travních porostech se britský přírodovědec Gilbert White zmiňoval již v roce 1789. Obyvatelé hrabství Hampshire používali zavlažování půdy pro lokalizaci zkamenělých dubů, které používali na otop. K jednoduché metodě se ve 21. století přidalo mapování krajiny prostřednictvím termokamer a infrakamer.

Letošní senzaci způsobilo především několik objevů. V hrabství Yorkshire se objevily obrysy čtyř mohylových hrobů z doby železné. Podobné v minulosti odhalily množství vzácných pohřebních artefaktů včetně válečných vozů.

Poblíž anglického města Milton Keynes se pak vyrýsoval neolitický monument druhu cursus. Oblast patří k nejtajemnějším prehistorickým nalezištím v Británii. Vědci věří, že cursy – prostranství ohraničená až několik kilometrů dlouhými umělými kanály a příkopy – zhruba před 5000 lety sloužila k obřadním soupeřením jako mohly být například závody s válečnými vozy.

Na mnoha místech se objevilo osídlení z doby římské. Ve Walesu pak třeba také středověký hřbitov s netradičně tvarovanými hroby. Zahradníci alžbětinského sídla Gawthorpe Hall, nacházejícím se v hrabství Lancashire, byli díky suchu ohromeni geometrickými vzory ornamentální zahrady z dílny slavného viktoriánského architekta Charlese Barryho.

Historie se připomněla také v Irsku. Na pobřeží vysvitl nápis Eire (irský výraz pro Irsko). Desítky jemu podobných měly v době druhé světové války německé i spojenecké letce upozornit, že se nachází nad územím neutrálního Irska a neměli by proto na krajinu shazovat bomby.

Jen některé suchem odhalená naleziště budou podrobena archeologickému zkoumání. Všechna však budou nyní zařazena na seznam oblastí chráněných před hlubokým zoráváním půdy a výstavbou.