Největším problémem jsou podle afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního peníze. „Z hlediska zdrojů nevydržíme déle než šest měsíců. Potřebujeme podporu USA, protože nemáme dostatek peněz,“ popsal Ghání současnou situaci Afghánistánu v pořadu 60 minutes v americké televizi CBS.
Kritici afghánské vlády ale poukazují na to, že v zemi je zahraniční pomoc vytrvale rozkrádána a společnost ovládá nekonečná korupce.
Usáma a jeho dědictví
Spojené státy platí až 90 procent afghánského rozpočtu na obranu. Jenže po dlouhých 16 letech bojů (tato válka byla zahájena po teroristických útocích v Americe v září 2001, protože jejich strůjce Usáma bin Ládin tehdy dlouhodobě pobýval v Afghánistánu) jsou stabilní pouze některé části země. Jiné jsou naopak pod kontrolou různých povstaleckých skupin, včetně fundamentalistického islámského hnutí Tálibán.
V zemi působí 21 mezinárodních teroristických organizací a stovky sebevražedných atentátníků přicházejí do země každý rok ze zahraničí, především z Pákistánu.
„Jsou zde továrny na sebevražedné útočníky. Jsme v obležení. Pomocí teroru zasel Tálibán mezi lidi hluboké pochyby o naší vládě,“ tvrdil v rozhovoru Ghání.
Trumpovi se americká účast v Afghánistánu nelíbí
Minulý týden přislíbil americký Pentagon vyslání dalších vojenských poradců do Afghánistánu. Má jich být až tisíc. Posílit se zde mají o další techniku i americké bojové jednotky.
Odsun většiny amerických vojáků proběhl za prezidenta Baracka Obamy a od té doby je afghánská vláda ještě slabší. Navíc prezident Donald Trump zpochybnil taktiku americké armády v afghánské válce a zejména se mu nelíbily obrovské finanční výdaje, které už neúspěšná válka americké daňové poplatníky stála.
