Počet obyvatel Země trpících hladem meziročně poprvé po mnoha letech snižování vzrostl. Ve své zprávě o zajištění jídla a výživě to uvádí OSN. Nedostatek potravy nejvíce sužuje válečné zóny, přitěžující okolností je pak často i měnící se klima. Počet podvyživených dětí celosvětově sice klesá, momentálně však pomaleji než dříve a jejich počet se drží na 22 % dětské populace.
Celkově podle OSN v roce 2016 hladovělo 815 milionů lidí, zatímco rok předtím to bylo ještě 777 milionů. Z celkového počtu jich 98 procent žije v rozvojových zemích Asie, kde je o hladu 553 milionů osob, či subsaharské Afriky, kde hladoví 227 milionů lidí. Nejvíce v jedné zemi je pak lidí s nedostatkem potravy v Indii, konkrétně něco přes 190 milionů.
Dětská podvýživa zůstává podle spojených národů zásadním problémem. Zhruba každé čtvrté dítě do pěti let na světě trpí podvyživením. Zároveň s tím však narůstá i počet dětí s nadváhou a obézních dospělých, a to i v nízko a středněpříjmových státech.
Pozoruhodná jsou i data o pohlavním rozložení hladovějících. Podle serveru borgenproject.org zabírají více než 60 procent hladovějících ženy – zejména kvůli horšímu přístupu k práci i potravinám v zemích s nižší mírou emancipace. S tím souvisí i fakt, že nejčastější příčinou dětských úmrtí je stále podvýživa. Důvodem smrti dítěte bývá téměř v polovině případů na celém světě.
Přesto všechno se ale nedá říci, že by se s hladem ve světě dlouhodobě nedařilo bojovat. Zemědělské a potravinářské organizaci pod hlavičkou OSN se podařilo různými programy snížit počet hladovějících od roku 1992 o více než 200 milionů. Současný růst mají tak patrně na svědomí některé negativní fenomény 21. století, jako je terorismus či klimatické jevy typu El Niňo.
Největší pokrok směrem k vymýcení hladu se podařilo učinit státům latinské Ameriky a jihovýchodní Asie. Zatímco před 25 lety hladověla v jihovýchodní Asii necelá třetina populace, dnes to není ani jedna desetina. V Jižní Americe zase došlo k poklesu z přibližně 14 procent na bezmála 5 procent hladových obyvatel.
Zarážející je v tomto kontextu fakt, že se na planetě stále produkuje dostatek jídla pro nasycení každého. Každý den svět vyrobí jídlo o energetické hodnotě 2790 kalorií na hlavu. Pokud má v příštích letech hlad opět mizet ze zemského povrchu, budou se muset mezinárodní organizace patrně zaměřit především na zásobování válečných oblastí a na rozvíjení pracovního trhu v zemích třetího světa.
