Jak řekla mluvčí Spolkového ústavního soudu Frauke Köhleová deníku Mannheimer Morgen, „stížnosti proti kancléřce neměly právní základ a žádnou její vinu neprokazovaly“, proto byly odmítnuty. Prozkoumáno bylo až 1000 žalob za poslední dva roky.
Velký počet žalob podali přívrženci a členové antiuprchlické Alternativy pro Německo (AfD), která se v září po volbách s největší pravděpodobností poprvé dostane do Bundestagu (německý spolkový sněm, jedna část parlamentu). Jak bylo oznámeno, každá podobná žádost musí být prozkoumána jednotlivě.
Angela Merkelová v září 2015 oznámila, že Německo vezme na své území uprchlíky, kteří se v té době pohybovali v obrovském počtu po Evropě. Nakonec jen za rok 2015 jich bylo přijato v Německu kolem milionu a loni přes 700 tisíc. Tento její krok se ukázal nakonec u mnoha Němců jako velmi nepopulární. Merkelová sice tvrdí, že by se rozhodla i dnes podobně, ale mezitím pragmaticky nechala zpřísnit možnosti udělování azylu.
Kancléřka Merkelová i při současné předvolební kampani za tuto svoji politiku čelí na mnoha místech hlasité kritice, někteří lidé na ni pískají a volají po její demisi. Ona všem podobným útokům čelí s klidem a tvrdí, že „křik není pro Německo řešením“.
Vstřícná migrační politika také na čas oslabila vládní koaliční dvojblok CDU/CSU, ale po čase se jeho popularita a podpora vrátily tam, kde byly předtím. V současnosti tuto koalici pravicových stran podporuje kolem 38 procent voličů. Angela Merkelová by proto měla s přehledem vyhrát v září volby a opět se stát německou kancléřkou. V této funkci je už od 22. listopadu 2005. Odborníci a média ji označují za nejvlivnější ženu světa.
