Chyba české diplomacie: Sobotka se neměl scházet s Macronem bez Poláků a Maďarů

O tom, že Česká republika za současné vlády nehraje v Evropské unii žádnou významnější roli, nemůžeme pochybovat. Proto společná snaha změnit některé věci pomocí skupiny Visegrád (Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko) nějaký význam má. Bez spojenců s podobným názorem nelze v EU nic prosadit. Evropská organizace se totiž vyvíjí především podle toho, co chtějí Německo a Francie. Paříž si navíc hraje vlastní hru a chce země střední a východní Evropy rozdělit. Premiér Bohuslav Sobotka proto neměl jet na schůzku s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem do rakouského Salzburgu.

Český předseda vlády argumentuje tím, že s Macronem (přítomni byli ještě premiéři slovenský a rakouský) jednal „v zájmu našich občanů“. Jedná se o dlouhý spor, který se týká zejména profesionálních řidičů. Takzvané staré země EU si stěžují na údajný mzdový dumping při vysílání pracovníků z nových členských států, což prý ohrožuje pracovní místa v bohatších státech. Země jako Česko se zase obávají zpřísnění pravidel, která by mohla ohrozit jejich firmy.

Návrhy změn už před více než rokem představila Evropská komise a pravidla by se měla zpřísnit. Francie v tom hraje dnes dvojí hru a Česko se Slovenskem na to skočily. Jednat proto o tom s Macronem bez Poláků a Maďarů byla chyba.

Francie tradičně hraje v EU pouze svoji hru, jejímž výsledkem je to, že sleduje přednostně vlastní zájmy. Na tom není nic překvapivého a nepochopitelného. Jenže právě Emmanuel Macron není člověkem, který by se jevil jako ideální spojenec pro Českou republiku. On naopak pochopil, že Evropská unie bez silné Velké Británie umožní posílit pozici Francie. Proto se bude snažit rozdělit blok našich spojenců a francouzská hlava státu u toho používá cinknuté karty proti Polsku a Maďarsku.

O vládách ve Varšavě a Budapešti si můžeme myslet cokoli, ale právě ony jsou přirozeným největším spojencem Česka. Není to v EU Německo či Francie.

Řeči Emmanuela Macrona o „zradě vůči EU“, které směřoval v červnu na středoevropské země, jež nechtějí respektovat nesmyslné uprchlické přerozdělovací kvóty, byla nemístná. Tvrdil, že „Evropa není samoobsluha, ale společenství, které nerespektování zásad oslabuje, a tak země nedodržující pravidla musí nést veškeré politické důsledky“. Jistě, z této samoobsluhy například proudí obří zemědělské dotace do Francie. A podílí se na nich svým příspěvkem všechny členské státy. Proto to, co předvádí Macron, je obyčejné vydírání.

Francie navíc chce EU rozdělit zcela zásadně. Její prezident touží po „znovuvybudování Evropské unie“ a jádrem toho by se měly stát hlavně země eurozóny. Takže opět bez České republiky, Polska či Maďarska.

Politika Francie vždy byla jak v NATO, tak v EU velmi zvláštní a osobitá. Především šlo o hodně řečí o jednotě, ale pařížské vlády nikdy u toho nezapomněly především na sebe.

Bohuslav Sobotka, který se v posledních měsících v podstatě vytratil z našeho politického života, neměl do Salzburgu jet, měl v tom nechat Macrona „vykoupat“. Francouzský prezident není ten, který české národní zájmy jakkoli posílí. To už známe z historie. Jenže naše diplomacie je v tomto směru nepoučitelná.