Když v sobotu přistál na berlínském letišti speciální let společnosti Lufthansa LH8415 a přivezl čínský pár Meng Meng a Ťiao Čching, způsobilo to v Německu nebývalý povyk. Jednalo se totiž o dvě pandy velké, která Čína zapůjčila v rámci své neobvyklé diplomacie berlínské ZOO na 15 let. Že se tato vzácná zvířata stanou pro návštěvníky zahrady hitem, je jisté. Stojí to ale také hodně peněz. Snad si to uvědomuje i Praha, která se snaží také získat z Číny pandí pár.
Meng Meng (v překladu Sen) a Ťiao Čching (Miláček) jsou hvězdami první velikosti už teď. Prakticky všechna německá média sledovala jejich přílet a pandománie bude pokračovat i dál. Ostatně 5. července se odehraje v ZOO slavnostní otevření nového pavilonu pro pandy, kterého se zhostí samotná německá kancléřka Angela Merkelová a čínský prezident Si Ťin-pching. Peking podobnému půjčování populárních medvědů říká „pandí diplomacie“. A bývá to hodně drahá a náročná záležitost.
Pokud chce některá zoologická zahrada pandy z komunistické Číny, musí tomu předcházet dlouhá jednání na politické úrovni. Hlavní město Praha se například kvůli tomu doslova ponížilo, když schválilo nesmírně servilní pročínské prohlášení, které vyvolalo hodně negativní odezvu u veřejnosti. Jenže ani to nestačí.
Musí se postavit nový pavilon, který naplňuje nejrůznější požadavky na chov pand v zajetí. V Berlíně má rozlohu 5500 metrů čtverečních a stál 9 milionů euro (v přepočtu 236 milionů korun). V Praze se plánuje, že podobná stavba by měla stát kolem 200 milionů. Jenže u čeho je u nás při stavbách, které platí stát či město, dodržen rozpočet?
Berlínská zoologická zahrada zaplatí za patnáctiletou smlouvu, kdy bude hostit dvě čínské pandy, 13,4 milionů euro (přes 350 milionů korun). Většinu těchto peněz pak samotná Čína investuje do bohulibého výzkumného programu, který zachraňuje vzácná zvířata na jejím území.
Další nákladnou věcí je potrava pro pandy a tím je bambus. V německém hlavním městě odhadují, že to budou ročně desítky tisíc eur. Teď si tunu přivezla ZOO přímo z Číny.
Přes obrovské náklady některé zahrady ve světě tvrdí, že se jim pandy vyplatí. Prudce vždy kvůli nim roste návštěvnost a také se dobře prodávají nejrůznější „pandí suvenýry“. Jenže ne všude se celkové náklady (musíme připočítat energie, pečovatele a další věci) podaří nakonec dorovnat.
Například v Praze si zástupci ZOO i magistrátu myslí, že se podaří vybrat v případě umístění pand daleko více peněz na vstupném a tím by se celá akce mohla vyplatit. Pravda to podle všeho bude, jenže počítá se v tomto případě až na konci.
Ovšem v současnosti to nikdo podrobně nezkoumá ani v Německu, protože země zcela propadla pandománii.
Podle dostupných údajů žije v současnosti ve volné přírodě 1864 pand. Za těchto podmínek ale žijí pouze v Číně. Dalších více než 350 pand je v různých ochranářských zařízeních zřízených pekingskou vládou a v čínských ZOO. Kolem 50 pak ve 21 zoologických zahradách po světě. V Evropě pandy chovají v zahradách ve Vídni, Berlíně, Madridu, skotském Edinburghu, ve francouzském Saint-Aignan, belgickém Brugelette a nizozemském Rhenenu.
