Nad sedmiletým miláčkem čínské chráněné rezervace se podivují nejen návštěvníci zvířecí záchranné stanice Shaanxi, ale také uživatelé sociálních sítí. Roztomilá panda má totiž za sebou zajímavý a vcelku smutný příběh.
Podle šestadvacetiletého He Xina, který se o pandu část jejího života staral, neměl Qizai vůbec jednoduchý život. Již jako malého jej opustila matka, zřejmě právě kvůli jeho raritní barvě. Ani ostatní pandy si s ním nehrály, protože jej pravděpodobně považovaly za podivného. Jeho barva má podle He Xina za následek i další kuriozitu: a sice Qizaiovu pomalost. Hnědá panda je totiž výrazně pomalejší než její černobílí soukmenovci, kteří se běžně naučí slyšet na své jméno a relativně rychle se pohybovat. Hnědobílý Qizai ale nikoliv, ten je ještě pomalejší, než je u pandy běžné.
S opuštěností bílohnědé pandy souvisí ještě jedna okolnost: její smutný výraz. Právě ten byl klíčem k její oblíbenosti mezi lidmi, a to nejen mezi Číňany a turisty, kteří ji chodí do rezervace navštěvovat, ale především na sociálních sítích, kde se hnědý Qizai stal doslova miláčkem.
Qizai nyní váží okolo sta kilogramů, což je na pandu v jeho věku běžné. Podle chovatelů z rezervace denně spořádá až dvacet kilogramů býlí. Hnědobílá panda je podle dosavadních informací jedinou svého druhu na světě.
