Nedávný případ vraždy afghánské konvertitky ke křesťanství jen dokazuje riziko, jemuž čelí tito odpadlíci od islámu. Zavražděná Afghánka byla aktivní v pomoci uprchlíkům organizované křesťanským společenstvím v bavorském městě Prien am Chiemsee. Afghánská křesťanka byla matkou čtyř dětí a žila v Německu od roku 2011, kdy přišla jako uprchlice. Jejím vrahem je také uprchlík z Afghánistánu.
Německá policie byla na počátku vyšetřování její vraždy opatrná a označila jejího vraha za duševně labilního, ale postupně policie přiznala i možnost motivu vraždy z důvodu náboženské nenávisti právě kvůli tomu, že žena byla odpadlicí od islámu a vrah byl znám jako velmi zbožný muslim.
Představitel křesťanské komunity, v níž žila zavražděná Afghánka, Karl-Friedrich Wackerbath, řekl německým médiím, že k nim přišli němečtí muslimové, omluvili se za čin svého souvěrce a vyjádřili obavu, aby se čin nestal další záminkou nenávisti proti muslimům.
Podle německého zpravodajského portálu Deutsche Welle jsou od roku 2015 uprchlíci odpadávající od islámu vystaveni zvýšené šikaně a fyzickému napadání ze strany svých muslimských souvěrců.
Jak upozorňuje Ado Greve z křesťanské neziskové organizace Open Doors z Frankfurtu, tak i představitelé křesťanských církví zastávali názor, že pronásledování odpadlíků od islámu je jen výjimečné a jde o izolované incidenty. Teprve v současné době tento názor přehodnocují a přiznávají, že nejde o výjimečné případy, ale o společenský problém.
Podle výsledku průzkumu z konce roku 2016 přiznalo 56 % dotazovaných odpadlíků od islámu, že bylo fyzicky napadeno ze strany německých muslimů, a 83 % přiznalo, že toto napadení bylo opakováno, říká Greve. Tento průzkum vychází z údajů k 750 případům odpadlíků od islámu z řad uprchlíků. Dotazovaní byli převážně z Íránu (304 osoby), Sýrie (263 osob) a Afghánistánu (63 osob) a útočníci byli převážně jejich krajané.
Jak upozorňuje Wolfgang Dick, redaktor Deutsche Welle, tak doposud pouze spolková země Hesensko přijala bezpečnostní opatření k zajištění bezpečí a práv odpadlíků od islámu, například větší podíl křesťanských tlumočníků a stráží v azylových centrech.
Problém zabíjení odpadlíků v muslimské kultuře má kořeny nejen v kulturních zvyklostech, ale i v náboženské tradici muslimského světa. Podle některých muslimských právníků a teologů je povinnost zabít odpadlíka od islámu okamžitě, někteří říkají, že mu má být nejprve dána možnost navrátit se k islámu, a menší část, hlavně moderních a liberálních muslimů, říká, že odpadlík od islámu nemá být zabit, dokud proti islámu nebojuje. Spor mezi muslimy je taky veden o to, jestli smí odpadlíka od islámu zabít jakýkoliv muslim, nebo musí proběhnout soudní proces před islámským soudem.
Ti muslimové, kteří zastávají názor, že odpadlíci musí být zabiti okamžitě, se opírají o muslimskou tradici, kde v nejuznávanější sbírce Mohamedových výroků je zaznamenáno, že Mohamed řekl: „Krev muslima, který se vyzná, že nikdo nemá právo být uctíván kromě Alláha a že já jsem Jeho posel, nemůže být prolita s výjimkou tří případů: v odplatě za vraždu, vdaná osoba, která se dopustila cizoložství, a ten, kdo odpadne od islámu a opustí muslimy.“ A v jiném výroku: „Ibn Abbás řekl, že prorok (Mohamed) řekl: Pokud muslim odmítne své náboženství, zabijte ho.“
Pronásledování odpadlíků od islámu není problém pouze v Německu, ale v rámci celé Evropy a nesouvisí pouze s problematikou uprchlické krize, nýbrž souvisí celkově s nárůstem muslimské populace v Evropě a s problematikou jejich integrace. Je tedy potřeba předpokládat, že s růstem muslimské komunity v Evropě budou útoky na odpadlíky od islámu spíše přibývat než slábnout.
