Spojené státy na vojenské základně v Rumunsku uvedly do provozu protiraketový systém, který bude součástí štítu chránícího evropské členy NATO před balistickými raketami. Proti projektu dlouhodobě protestuje Rusko, kterého ho považuje za hrozbu pro svou bezpečnost. Podle Washingtonu ale není systém namířený proti Moskvě. Evropu má prý chránit před možným raketovým útokem z Blízkého východu, především z Íránu.
První část štítu na základně v jihorumunském Deveselu nedaleko bulharské hranice uvedli Američané do provozu za účasti generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, náměstků amerických ministrů zahraničí a obrany Franka Rosea a Roberta Worka a rumunských představitelů.
"Spojené státy a Rumunsko dnes tvoří dějiny," uvedl velitel amerických námořních sil v Evropě a Africe Mark Ferguson.
Podle Stoltenberga systém představuje "důležité posílení schopnosti bránit evropské spojence proti šíření balistických střel z oblasti mimo euroatlantický prostor", především pak z Blízkého východu. "Rumunský systém není, stejně jako ten v Polsku, namířený proti Rusku," dodal generální tajemník.
V pátek se začne v Redzikowu na severu Polska - asi 150 kilometrů od hranic ruské kaliningradské enklávy - budovat další protiraketová základna, která by měla být akceschopná na konci roku 2018.
Rumunskou základnu předají USA pod velení NATO na červencovém summitu ve Varšavě.
Proti výstavbě základen dlouhodobě protestuje Rusko, které je považuje za ohrožení své bezpečnosti i strategické rovnováhy v Evropě. Ministerstvo zahraničí ve středu systém označilo za "škodlivý a chybný".
NATO ale trvá na tom, že systém není namířený proti Rusku a ochranu má zajistit především proti íránským střelám. Proti velkému množství ruských mezikontinentálních raket je podle aliance v podstatě bezmocný. Podle agentury Reuters ale Američané nechtějí zveřejnit, zda je systém možné nastavit tak, aby dokázal sestřelit i ruské rakety s jadernými hlavicemi.
"Írán pokračuje ve vývoji, testování a rozmísťování balistických střel krátkého a středního doletu," uvedl před počátkem ceremonie náměstek amerického ministra zahraničí Rose.
Plány na vybudování protiraketového štítu schválil v roce 2007 americký prezident George Bush. Původně mělo jít o základnu s raketami v Polsku a s radarem v Česku. O dva roky později ale jeho nástupce v Bílém domě Barack Obama plány změnil, přičemž dal přednost strategii protiraketové obrany vedené z moře s tím, že pozemní základny budou součástí další fáze plánů.
Ke štítu patří kromě systému vybudovanému v Rumunsku za zřejmě až 800 milionů dolarů (18,9 miliard Kč) a chystaného systému v Polsku ještě radarová základna v Turecku a čtyři americké lodě kotvící na základně v jižním Španělsku. Své lodě radary vybavilo také Nizozemsko. Velení sídlí v západoněmeckém Ramsteinu.
