Před několika dny uplynuly dva roky od referend, jimiž se Krymský poloostrov ve zmanipulovaném hlasování připojil k Ruské federaci. Přestože ani před anexí nebyla situace na Krymu růžová, nyní je kritická: v oblasti je druhá nejvyšší inflace na světě.
Zprávu uveřejnily ukrajinská, ruská i americká média. Web Bloombergu však jako první označil Krym ve světovém měřítku za oblast s druhou nejvyšší mírou inflace. Hned po Venezuele, kde momentálně dosahuje až 63 procent.
Spotřebitelské ceny na Ruskem anektovaném poloostrově byly podle posledních měření v prosinci roku 2015 o 42,5 procent vyšší než v témže měsíci předešlého roku. Stojí za pozornost, že data byla zveřejněna ruskými analytiky právě na Krymu. Uvedené číslo 42,5 procent je však průměrné, nezobrazuje tedy přesně míru inflace nejžádanějšího zboží, u něhož jsou čísla ještě vyšší. Bloomberg uvedl, že základní potraviny jako vejce, maso, máslo, mouka a ovoce, jsou nyní inflací zasaženy až 60 procentní inflací.
Ekonomové se shodují, že uplynulý rok byl pro Krym z ekonomického hlediska zničující. Jeden z hlavních přínosů tamní ekonomice, turismus, téměř úplně po anexi utichl. Místní se sice snaží různými způsoby turisty na dříve vyhlášená krymská letoviska nalákat, jejich snaha je však zatím marná. Problémy také způsobilo přerušení dodávky elektřiny. Nestabilní situace v oblasti pak výrazně působí na zahraniční investory, kteří z Krymu houfně odcházejí. Problémy má i bankovní sektor, velká část transakcí nyní musí probíhat hotovostními transakcemi.
Svou významnou roli sehrály také sankce Evropské unie. Putin sice prohlásil, že k oživení Krymského poloostrova uvolní 681 miliard rublů, což je zhruba 238 miliard korun, situaci to však pravděpodobně nezlepší. Sankce Evropské unie totiž způsobily, že v oblasti nebudou moci být vystaveny ropná a plynová pole, na jejichž výstavbě se původně měly podílet právě zahraniční investoři jako Exxon Mobil nebo Royal Dutch Shell.
