Badatelé chtěli srovnat celý svět, tedy nějaké dvě stovky zemí, ale zdaleka ne u všech jsou k dispozici relevantní údaje; celkové hodnocení se tak týká pouze 61 států.
Pokud by šlo o obyčejné čtení a psaní, je na tom Česko výtečně. Ale studie měla komplexnější kritéria a v některých Česká republika příliš neobstála.
„Faktory, jež jsme zkoumali, představují komplexní a nuancovaný portrét kulturní vitality národů,“ uvádí autor studie John W. Miller. „Takové gramotnostní chování je klíčové pro úspěch jednotlivců i národů ve vzdělanostních ekonomikách, jež definují naši globální budoucnost.“
Hodnotil se třeba počet akademických, veřejných i školních knihoven a počet jejich svazků. V tomto případě jsme na tom dobře, Česko je na 12. místě.
Další kategorií byl počet placených novin na obyvatele, jejich náklad a počet jejich internetových verzí. Opět jsme uspěli, byli jsme dokonce na pátém místě.
Body Česko nasbíralo i za délku povinné školní docházky, ale jinak už tomu bylo v dalším důležitém faktoru: veřejných výdajích na vzdělání, vyjádřených jako procento HDP. V této kategorii je Česko až na mizerné 49. příčce. Hodnotil se i počet PC a notebooků v domácnostech. Zde nám patří 29. místo.
Celkově Českou republiku porazily tři státy z postkomunistické Evropy: Lotyšsko na výborné 9. příčce, 14. Estonsko, o tři příčky lépe se umístilo i Polsko. Hůř je na tom překvapivě Rakousko na 26. pozici či 32. Japonsko. Slovensko skončilo na 28. místě hned za Maďarskem.
Pořadí „nejgramotnějších“ států světa:
1. Finsko
2. Norsko
3. Island
4. Dánsko
5. Švédsko
6. Švýcarsko
7. USA
8. Německo
9. Lotyšsko
10. Nizozemsko
![Jak (ne)nakupovat televizory a techniku v době pandemie [jednoduchý rádce pro začátečníka]](https://t.cncenter.cz/ras-cz/9-crosspromo-orig-1147265.jpg?t=LzE2MHg5NS9zbWFydA%3D%3D&h=8muzN6SI61bgwi5D7AEn8Q&e=2145916800&v=1 "Jak (ne)nakupovat televizory a techniku v době pandemie [jednoduchý rádce pro začátečníka]")
