Pokud bude válka v Sýrii pokračovat stejně jako dosud, své domovy bude do konce roku nuceno opustit další milion lidí a tito uprchlíci by mohli zamířit do Evropy, varoval dnes představitel OSN v Sýrii. Maďarský premiér Viktor Orbán navrhl, aby EU poskytla státům sousedícím se Sýrií, které se ocitly na pokraji vyčerpání své kapacity uprchlíky přijímat, výraznou finanční pomoc.
Zároveň zopakoval, že imigranti podle něj neprchají z válečných oblastí, nýbrž z bezpečných uprchlických táborů v sousedních zemích, a do Evropy jdou za lepším životem.
Reakce, která vzápětí dorazila z Rakouska, pak vyvolala diplomatickou roztržku mezi oběma zeměmi, a to když rakouský kancléř Werner Faymann nepřímo přirovnal maďarské zacházení s uprchlíky k nacistickým deportacím. Maďarsko vzápětí předvolalo rakouského velvyslance. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó řekl agentuře MTI, že Faymannova slova "nejsou hodna evropského lídra 21. století".
Podle Jakúba El Hillu, který přímo v Sýrii jako představitel OSN koordinuje humanitární pomoc, je potřeba větší mezinárodní podpora pro chabě financované úsilí udržet v zemi co nejvíce jejích obyvatel. Předpověď tuhé zimy podle něj hrozí ještě většími problémy. "Pokud se něco velkého nestane ohledně politického vyřešení konfliktu, lidský vlak, který se už rozjel ze Sýrie a okolí, pojede ještě po mnoho měsíců," řekl El Hilu agentuře Reuters.
Země, které dosud štědře přijímaly uprchlíky, jako Libanon, Jordánsko, Irák, Turecko a Egypt, dosáhly podle něj bodu zlomu, anebo přinejmenším některé z nich. Následky konfliktu v Sýrii pociťuje Evropa jako nikdy dříve, v podobě desítek tisíc uprchlíků na cestě vedoucí z Řecka přes Balkán a Maďarsko do západní Evropy. Podle Orbána by měly země sousedící se Sýrií, tedy Turecko, Libanon a Jordánsku, dostat od unie výraznou finanční pomoc ve výši tří miliard eur (81 miliard Kč).
"Máme plán, který předložím vůdcům Evropské unie při naší příští schůzce," řekl Orbán německému deníku Bild. Pokud bude podle něj třeba více peněz, "zvětšíme pomoc, dokud přítok uprchlíků nevyschne," dodal šéf maďarské vlády. Zároveň tvrdil, že "migranti neprchají z válečné oblasti", ale přicházejí z bezpečných uprchlických táborů umístěných v sousedních zemích. Běženci tak prý neprchají do Evropy za bezpečím, ale za lepším životem, než jaký vedli v táboře: "Chtějí německý život, možná švédský," uvedl Orbán. Maďarsko dnes zároveň oznámilo, že na hranice se Srbskem vyšle dalších 4300 vojáků, především aby pomohli urychlit budování plotu proti imigrantům.
Na hranici svých možností se podle německého vicekancléře Sigmara Gabriela nachází i Německo, kam už letos dorazilo 450.000 migrantů a tempo se zvýšilo během uplynulého týdne. Jen do Mnichova dnes přijelo přes 7000 běženců. Gabriel dnes proto vybídl k rychlému řešení uprchlické krize a vyslovil se pro poskytnutí pomoci oblasti okolo Sýrie a také pro jednání s Tureckem, jak by šlo tento příliv zpomalit. Z Turecka se tisíce uprchlíků plaví v člunech do Řecka.
Solidaritu a podporu uprchlíkům dnes vyjadřovaly též tisíce lidí v evropských metropolích, mimo jiné v Praze, Kodani a Londýně. Jenom v britské metropoli se podle některých odhadů sešlo až 100.000 lidí. Naopak ve Varšavě asi 5000 lidí proti uprchlíkům protestovalo.
Země ze středu a východu EU, včetně ČR, jednoznačně odmítají plány Evropské komise na "kvóty na uprchlíky". Naopak západní státy unie a EK tento postup pokládají za nutný projev vzájemné solidarity mezi partnery v EU.
