Australské poselství ilegálním přistěhovalcům zní jasně: No way. Angus Campbell, který stojí v čele  mise na ochranu pobřeží, na videu říká: „Připlujete-li k nám bez víza lodí, v Austrálii nikdy doma nebudete. Pravidla platí pro každého: pro rodiny, děti bez doprovodu, vzdělané a odborné síly. Není výjimek!“

Australské poselství ilegálním přistěhovalcům zní jasně: No way. Angus Campbell, který stojí v čele mise na ochranu pobřeží, na videu říká: „Připlujete-li k nám bez víza lodí, v Austrálii nikdy doma nebudete. Pravidla platí pro každého: pro rodiny, děti bez doprovodu, vzdělané a odborné síly. Není výjimek!“ Zdroj: Youtube.com

Austrálie našla způsob, jak zastavit vlnu imigrantů. Evropa si z toho příklad nebere

Zatímco jih Evropy je zaplaven imigranty, kteří se na lodích plaví přes Středozemní moře, v tradičně přistěhovalecké Austrálii letos nepřistála žádná loď s ilegálními imigranty. Jak je to možné?

Austrálie se před několika lety rozhodla, že neregulovaný příliv lidí po moři zastaví. Tehdejší události se do značné míry podobaly tomu, co zažívá v dnešních dnech Itálie nebo Řecko. Utečenci ze zemí po celé Asii se snažili na provizorních lodích dostat k australským břehům. Využívali k tomu i mnohá vzdálená australská území na ostrovech v Indickém oceánu, takže i ostrov s poetickým názvem Vánoční byl svědkem řady tragédií.

Tampa

Předzvěstí dnešního přístupu australských úřadů k ilegální imigraci byl případ norské lodi Tampa, která v roce 2001 nedaleko australských břehů zachránila více než 400 afghánských uprchlíků z jejich potápějící se lodi. Podle námořních pravidel s nimi měl norský kapitán zamířit k nejbližšímu vhodnému přístavu, který se ovšem nacházel v nedaleké Indonésii. Kapitán chtěl ovšem vyhovět naléhání uprchlíků a připlul s nimi přes odpor australských úřadů k Vánočnímu ostrovu, aby mohli vstoupit na australské území.

Tehdejší konzervativní australský premiér John Howard však tlaku neustoupil, na loď dokonce poslal speciální vojenskou jednotku, donutil kapitána vrátit se do mezinárodních vod a přes mezinárodní kritiku afghánští utečenci nakonec skončili na ostrově, kde leží stát Nauru. Na Austrálii se začala snášet vlna kritiky z řad lidskoprávních organizací, ale Howardovi „aféra Tampa“ doma pomohla ke znovuzvolení.

Boat people

Jenže ani příběh lodi Tampa neodradil stále další a další uprchlíky, jimž se v Austrálii říká „boat people“, aby se na plavidlech všeho druhu pokoušeli dostat na vytouženou australskou půdu. V roce 2013 do země přišlo rekordních 20 tisíc žadatelů o azyl a zvýšený počet lodí logicky vedl k nárůstu tragédií, při nichž utečenci přicházeli v mořských vlnách o životy. Příval utečenců se stal horkým politickým tématem, i když v zemi nenastala nějaká proticizinecká atmosféra.

„Běžní Australané jsou vůči imigrantům velmi přívětiví a většina jich podporuje velkou otevřenost své země pro žadatele o azyl, kteří se hlásí oficiální cestou v zahraničí,“ popsal situaci exkluzívně pro Reflex Čech žijící v Austrálii Adam Hejl a dodal: „Tento názor se ale radikálně obrací v okamžiku, kdy přijde řeč na žadatele o azyl, kteří se snaží do Austrálie dostat ilegálně na lodích. Výzkumy ukazují, že vůči těmto imigrantům většina společnosti stabilně zastává negativní postoj a podporuje pevnou vládní politiku, včetně provozu utečeneckých táborů mimo území Austrálie.“

Zastavte lodě

Tehdejší opoziční lídr Tony Abbott na tento stav v roce 2013 reagoval a přišel s principem: „Stop the boats.“ Podle jeho návrhu bylo možné umírání na moři zastavit pouze, pokud se podaří zastavit pašerácké lodi a navodit situaci, kdy ani nevyplují na moře. Abbott i díky tomuto návrhu volby vyhrál, a jako premiér proto zahájil operaci „Suverénní hranice“, kdy vojenské námořnictvo začalo nejen hlídat námořní hranici, ale aktivně také vracet všechna plavidla s imigranty mimo australské výsostné vody – hlavně do Indonésie.

Ti, kteří přece jenom ochraně hranice uniknou, se však nedostanou do Austrálie a jsou eskortováni do dvou utečeneckých táborů, jež Austrálie zřídila ve dvou pacifických státech – na Nauru a v Papui-Nové Guineji. Tam je posouzeno, zda mají nárok na azyl. Pokud ano, dostanou ho ovšem v Papui-Nové Guineji, a nikoli v Austrálii. Ostatní jsou vráceni do zemí původu.

Právě v těchto dnech začíná navíc fungovat program, kdy si utečenci mohou zvolit odchod do Kambodže. S tou Austrálie uzavřela dohodu o přesídlení uprchlíků výměnou za finanční pomoc a první emigranti již z tábora na Nauru odletěli do nové vlasti. Vhodnost Kambodže je podrobována pochybnostem, ale Australané si trvají na tom, že tam utečencům nehrozí žádné smrtelné nebezpečí. Celá australská akce je navíc doprovázena velkou reklamní kampaní, jež i za použití obrázků vysvětluje v zemích, odkud míří nejvíce uchazečů o život v Austrálii, že se do země opravdu nedostanou.

Australský přístup k imigraci je častým terčem kritiky lidskoprávních organizací a k jeho vlastnostem patří také velmi vysoká finanční nákladnost. Jak ale upozornil nedávno australský premiér Abbott evropské země, australský systém funguje a zabraňuje těm nejhorším lidským tragédiím. K australským břehům totiž letos žádná loď s uprchlíky nedoplula.

Autor je politolog. Text byl původně publikován v tištěném Reflexu č. 24/2015.