Andrej Babiš na Slovensku (10. 2. 2026)

Andrej Babiš na Slovensku (10. 2. 2026) Zdroj: ČTK / Šálek Václav

Andrej Babiš na Slovensku (10. 2. 2026)
Schůzka předsedů vlád Česka Andreje Babiše, Slovenska Roberta Fica a rakouského kancléře Christiana Stockera (10. 2. 2026)
Český premiér Andrej Babiš se při návštěvě Rakouska sešel s rakouským kancléřem Christianem Stockerem, 10. února 2026
Český premiér Andrej Babiš se při návštěvě Rakouska sešel s rakouským kancléřem Christianem Stockerem, 10. února 2026
Český premiér Andrej Babiš se při návštěvě Rakouska sešel s rakouským kancléřem Christianem Stockerem, 10. února 2026
12 Fotogalerie

Babiš na Nově: Torpéduje právní stát, Putinův vyjednavač ho pochválil za ruské lži o válce na Ukrajině

Jiří Sezemský
Diskuze (19)

Premiér Andrej Babiš dal rozhovor televizi Nova, kde opět napadl nezávislost justice. Za opakování dezinformace, že ukončení války na Ukrajině zhatil Západ, se dočkal další pochvaly z Ruska, tentokrát od Putinova klíčového vyjednávače Kirilla Dmitrijeva.

Babiš využil rozhovor v pořadu Za pět minut dvanáct na Nově ke kobercovému náletu na své kritiky. Oč je ve vládní koalici submisivnější, aby ho partneři nevydali k soudu a přikryli jeho nedořešený střet zájmů, o to je agresivnější na všechny, kdo mu nejdou na ruku. Je nepřehlédnutelné, s jakou lehkostí torpéduje principy právního státu.

Co si to dovolila?

Jak premiér reagoval na neformální dohodu koalice o jeho nevydání k soudu? Je to prý v pořádku a za svoji pravdu bude bojovat dál. Jenomže ne u nezávislého soudu, kde je to jedině možné. Zjevně se obává pravomocného trestu v kauze Čapí hnízdo po rozhodnutí soudkyně Evy Brázdilové z odvolacího Vrchního soudu v Praze.

„Paní Brázdilová z toho udělala politický proces, rozhodla bez důkazů. Neuvěřitelné, co si to dovolila. A pokud zase budou křičet všichni ti šéfové justice, ať si přečtou ten spis, nikdy jsem nic neudělal. Je to vymyšlené, je to svinstvo neuvěřitelné vůči mojí rodině. Bylo to politické trestní stíhání!“ bránil se viditelně rozrušený Babiš.

Pomíjí, že trestně stíhaný člověk, navíc v tak masivním střetu zájmů, nemohl být ve vládě ani v nejhlubším „Palermu“, jak označuje éru svých předchůdců. Odstupovalo se za mnohem menší prohřešky, a kdo útočil na nezávislost justice, byl navždy odepsaný. Naposledy se to přihodilo Davidu Rathovi.

Premiér stále napadá minulou vládu, čtyři roky prý neudělala vůbec nic. A teď jeho kabinet navyšuje rozpočtový schodek o 63 miliard korun v rozporu se zákonem. Když na to upozorní expertní Národní rozpočtová rada, jež má v popisu práce hlídat rozpočtovou odpovědnost, chce ji zrušit jako zbytečnou. Takové pohrdání zákony může zhoršit i přístup zahraničních investorů, ale to ho nezajímá.

Mír zhatil Johnson?

Největší pozornost si zaslouží krátká pasáž rozhovoru o válce na Ukrajině, jíž si okamžitě všimli i v Ruské federaci. To mimochodem svědčí o tom, že je český premiér tamními kruhy pečlivě monitorovaný. Jak odpověděl na dotaz, jestli se po čtyřech letech války blíží nějaká dohoda a zda se má jednat s Ruskem?

„Určitě. Musí to mít jako diplomatické řešení. A ta dohoda byla blízko v dubnu 2022. Akorát potom přišel Boris Johnson, podle různých informací, Ukrajinská pravda to myslím zveřejnila, a v podstatě tam byl zájem, aby byl ten konflikt.“

Na tuto legendární manipulaci reagoval po několika hodinách Kirill Dmitrijev. „Český premiér Babiš tvrdí, že mír na Ukrajině byl v dubnu 2022 na dosah – dokud do něj nezasáhla Velká Británie a Boris Johnson, aby ho zmařili: ‚O tento konflikt byl zájem‘,“ napsal nejvýznamnější zákulisní spolupracovník Vladimira Putina.

Podle Dmitrijeva to potvrdil i bývalý ukrajinský vyjednavač David Arachamija, který s Rusy jednal na jaře 2022 v Instanbulu. Je to hrubá lež. Dohody už tehdy krachovaly a žádná reálná nebyla nikdy na stole. Tehdejší britský premiér Johnson, který v dubnu přijel do Kyjeva, nemohl nic ovlivnit, pouze vyslovil Ukrajině podporu.

Jaká je skutečnost?

V první fázi války od února do května 2022 probíhala intenzivní diplomatická jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Rusko navrhovalo ukončení války výměnou za odmítnutí Ukrajiny členství v NATO a přijetí neutrality po finském vzoru. Jenže Finsko kvůli ruské hrozbě tento status opustilo a stalo se součástí Aliance.

Hlavní rozpory zůstávaly v jiných oblastech. Rusko nenabízelo Ukrajině mír výměnou za neutralitu, ale faktické odzbrojení výměnou za slib bez skutečných garancí, že ji znovu nenapadne. Ukrajinská armáda se měla smrsknout na 85 až 100 tisíc vojáků, zatímco Ruská federace jich měla kolem jednoho milionu.

Ruští vyjednávači požadovali radikální snížení ukrajinské vojenské techniky bez raketových systémů dlouhého doletu, což by významně komplikovalo obranu. Odmítlo i stálé jednotky spojenců na území Ukrajiny. Její bezpečnost mělo garantovat několik zemí s právem veta v případě obrany před agresorem, a to včetně Číny a agresora Ruska.

Rusko, které v té době porušilo budapešťské memorandum stvrzující státní suverenitu Ukrajiny, ale i Minské dohody, už tehdy trvalo na její faktické kapitulaci. Tento návrh pro Ukrajinu znamenal nejen ztrátu části území, ale i odzbrojení, ztrátu spojenců a svázané ruce v případě dalšího napadení.

Navíc se v té době objevily informace o masakrech ruské armády v Buči a dalších obcích, které Moskva označila za zinscenované ukrajinskou stranou. Poté byla jednání přerušena a Rusové vytvořili lživou legendu o roli Johnsona, kterou odmítl nejen britský premiér jako ruskou propagandu, ale i Ukrajinci v čele s prezidentem Zelenským.

Babišův omyl?

Dmitrijev pominul další vyjádření vyjednávače Arachmiji, v němž odůvodňoval krach mírových dohod obou zemí. „Neexistuje a ani neexistovala žádná důvěra, že by to Rusové udělali. To by šlo pouze za předpokladu bezpečnostních záruk. Podpis dohody bez záruk by vystavil Ukrajinu druhému vpádu. Přišli by lépe připraveni, protože ve skutečnosti přišli nepřipraveni na takový odpor,“ dodal Arachmija.

Stručně shrnuto. Diplomatické týmy skutečně o mírových podmínkách vyjednávaly, ale přetrvávaly zásadní rozpory, takže neexistoval žádný text smlouvy připravený k podpisu. Teorie, že Johnson údajně „zabránil míru“, je jen dezinformace šířená kremelskými kruhy, aby mohly pokračovat v útočné válce. 

Zůstává otázkou, proč tuto ruskou lež premiér Babiš převzal zrovna teď. Je to jen názorová dezorientace, které se často dopouští jeho guru Donald Trump? Nebo je to záměr, aby se vlísal ruské přízni a oslovil místní Putinovu pátou kolonu pod sloganem, „teď už se smí říkat (ruská) pravda“?

Ocenění Dmitrijeva má značnou váhu. Tento bezskrupulózní vyjednávač má u Putina fakticky větší váhu než ministr zahraničí Sergej Lavrov, jenž nedávno označil Babišovo zvolení za projev „zdravých sil“ v Evropě vedle Orbána a Fica. Dmitrijev stojí za kapitulačním plánem Ukrajiny, který převzal Trump, ale stejně se zadrhl. Nyní se zviditelňuje další těžko realizovatelnou chimérou.

„Zpravodajská služba mi ukázala takzvaný Dmitrijevův balíček, který Rusové představili Američanům – jeho hodnota činí přibližně 12 bilionů dolarů,“ uvedl Zelenskyj. Chce si tak Putin koupit přízeň transakčního cynika Trumpa, který chce ukončit válku do června před podzimními volbami do Kongresu, kde mu hrozí porážka a oslabení vlivu?

Babišův lapsus nemusí být jen omylem, protože patří do skupinky evropských politiků povlávajících všemi azimuty. Ocenil by stejně jako komunisté a Jindřich Rajchl mír na Ukrajině za každou cenu, i za cenu její totální kapitulace? Nikoho by to nemohlo překvapit.

Vstoupit do diskuze (19)