Uletět za sebou. Silný debut Martina Gondy zasazuje univerzální příběhy do rusínské vsi ustupující přehradě

Patnáctiletá Mara (Sára Chripáková) nemá důvod k úsměvu: tradičně založený otec jí chce přistřihnout křídla

Patnáctiletá Mara (Sára Chripáková) nemá důvod k úsměvu: tradičně založený otec jí chce přistřihnout křídla • Zdroj: Oliver Záhlava

Vojtěch Rynda
Diskuze (1)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Ve třídě na základce visí Gustáv Husák, ale Mara ještě pere na valše v potoce. Když se v roce 1980 schyluje ke stavbě vodní nádrže Starina v nejvýchodnějším cípu tehdejšího Československa, komunistické vedení nemůže potřebovat, aby toho lidé moc věděli – a tak i obyvatelé obce Ruské tonou v nejistotě, co s nimi bude. Zatímco v okolních vsích už kvílejí sirény a odpalují se kostely, někteří z Ruského se stále zuby nehty drží chalup, které přežily i bombardování, kdežto jiní už sní o tom, jak se konečně dostanou pryč. Aspoň do Sniny, možná až do Košic…

Slovenský film Potopa tvoří spolu s nedávnými tituly Od marca do mája či Nahoře nebe, v dolině já řadu silných debutů, jež spojují venkovské prostředí, sociální tematiku a silný příběh o dospívání. Maře je patnáct, žije na malém hospodářství jen s otcem Sašou a touží se stát pilotkou. Otec o něčem takovém nechce ani slyšet: holka stráví život ve fabrice na boty jako on, a ještě zastane všechnu práci doma.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Vstoupit do diskuze (1)

Články z jiných titulů