Ukrajina: Nová studená válka, asociační dohoda a konec separatistů

Ukrajina: Nová studená válka, asociační dohoda a konec separatistů Zdroj: ČTK

Ukrajina: Nová studená válka, asociační dohoda a konec separatistů

Předseda ruské státní dumy, Sergej Naryškin, se dnes vyjádřil k politice Spojených států. Podle jeho tvrzení, které dnes odcitovala agentura Reuters, se Spojené státy v čele s Barackem Obamou podílejí na zvyšující se hrozně nové studené války.

Doslova tento ruský státník označil americkou politiku za cynickou a nezodpovědnou. Do stejné kategorie pak zasadil Naryškin nejen USA, ale obecně ty země, které jsou „ve vleku USA“. „Tyto země vedou svět na pokraj nové studené války,“ prohlásil.

Naryškina již citovala agentura Reuters i Interfax.

Souběžně s jeho prohlášeními se v Evropském parlamentu schválila tzv. asociační smlouva, kterou schválil i ukrajinský parlament. Touto smlouvou se Ukrajina přidružuje k Evropské unii. Ve čtyřistapadesátičlenné sněmovně se pro ratifikaci vyslovilo 355 poslanců. Prezident Petro Porošenko ve zdůvodnění návrhu označil asociační smlouvu za projev evropské solidarity. Rezoluci o ratifikaci smlouvy schválili ve Štrasburku i poslanci Evropského parlamentu.

Na půdě ukrajinského parlamentu se dnes jednalo i o dalších opatřeních, která se zdají být naopak ústupkem vůči ruské politice. Oznámila to agentura Unian. Poslanci rovněž odhlasovali zákon o amnestii pro bojovníky separatistů, kterou podmínili složením zbraní a propuštěním zajatců. Vzbouřenci už před hlasováním komentovali navrhované zákony chladně, slíbili nicméně jejich prostudování. Základem nového režimu v zónách ovládaných povstalci, který potrvá tři roky, mají být nové komunální volby. Předkladatel návrhu zákona prezident Petro Porošenko původně navrhoval jejich uspořádání 9. listopadu, v konečné verzi zákona se podle ukrajinských novinářů objevuje datum 7. prosince. K uzákonění zvláštního statusu v povstaleckých regionech se Kyjev zavázal v dohodě o příměří z počátku září.

Zvolení zákonodárci nesmějí být ze svých funkcí uvolněni a budou moci využívat poměrně rozsáhlých pravomocí, mezi nimiž je i vytváření dobrovolnických lidových milicí. V čtyřistapadesátičlenné sněmovně se pro zákon vyslovilo 277 poslanců. Proti byli mimo jiné všichni poslanci nacionalistické strany Svoboda. Zákon povoluje využívání ruštiny "a jakýchkoli jiných jazyků" v oblastech kontrolovaných separatisty a dává jim právo navazovat těsné hospodářské a kulturní vztahy se sousedními ruskými oblastmi. Tyto vztahy bude ovšem regulovat stávající ukrajinské zákonodárství. Zákon předpokládá i autonomní ekonomický program pro válkou poničený Donbas s výraznou snahou o obnovu průmyslové a dopravní infrastruktury a o vytváření nových pracovních míst. Zákon o amnestii schválil parlament 287 hlasy při 226 potřebných. Podle textu zákona nebude upuštěno od potrestání v případě, že stíhaná osoba se dopustila úkladné vraždy, terorismu, útoku na úřední osobu, znásilnění, rabování, znesvěcení pomníků a některých dalších trestných činů. Podmínkou amnestie je navíc složení zbraní, vyklizení okupovaných budov a propuštění zajatců. Amnestie se vztahuje na období od února letošního roku.

Povstalci po počátečním odmítání hodnotí obsah nových ukrajinských zákonů stále smířlivěji. Povstalecký "vicepremiér" Andrej Purgin dnes v rozhovoru s ruskými novináři nevyloučil, že "některé body zákona o zvláštním statusu Donbasu mohou být schváleny a pomohou soužití s Ukrajinou". 

„Budeme zákon studovat,“ řekl Purgin. „Je to rámcový zákon a v daném okamžiku vycházíme z toho, že se žádné politické dohody s Ukrajinou neplánují. Při zkoumání zákona ale možná přijdeme na to, že nějaké body dokážeme přijmout a pomohou nám v soužití s Ukrajinou. Například body o sociálním, kulturním a hospodářském rozvoji,“ řekl Purgin.

S opatrnou podporou se nový správní režim setkal i v sousední Luhanské oblasti. „Přijetí zákona o zvláštním statusu Donbasu je krok správným směrem, hovořit o konkrétní analýze je ale příliš brzy,“ řekl ruským médiím šéf luhanského "Nejvyššího sovětu" Alexej Karjakin. Zvlášť ocenil možnost vytváření lidových milicí, což podle něj „legalizuje dobrovolnické jednotky, které už nikdo nebude označovat za teroristy“.