Kromě tří nových registrovaných církví podaly tři další církve či náboženské společnosti loni podaly na svou registraci návrh. Jednu společnost, Církevní sdružení Jednota sv. Klimenta, ministerstvo nezaregistrovalo. Ani nově registrované, ani ty, které na uznání státem teprve čekají, ale již nemají a nebudou mít nárok na státní příspěvek na činnost ani na finanční část restitucí.
Registrovány loni byly Církev Svatého Řehoře Osvětitele, Armáda spásy a Církev Nový Život. Včetně nich je v Česku zaregistrováno 36 církví, náboženských společností a svazů církví. Na majetkové vyrovnání od státu má nárok ale jen 17 církví, které se státem podepsaly dohodu; z nich se Bratrská jednota baptistů finanční náhrady vzdala.
Příspěvek na činnost, zejména na platy duchovních, dnes dostává také těchto 17 církví. Před přijetím zákona bylo státem registrováno dalších 16 církví, které ale nesplnily další podmínky, tedy například deset let od registrace a požadovaný počet členů církve. Ty ze státního rozpočtu financovány nebyly a nejsou.
Státní příspěvek na činnost církví, který je součástí rozpočtu ministerstva kultury, postupně rostl, dnes činí přibližně 1,5 miliardy korun a pokud by zákon o majetkovém vyrovnání státu nebyl přijat, rostl by i nadále, neboť by na něj mělo nárok stále více nově registrovaných církví. Podle propočtů MK by v roce 2030 mohla suma činit až 2,6 miliardy korun. Součástí zákona je i postupné snižování současného příspěvku během 17 let až na nulu.
Žádost o registraci loni podaly Křesťanská církev svobodných řeholníků, Řád Strážců koruny a meče krále železného a zlatého a Církev husitská Jana Žižky z Trocnova. O nich ministerstvo kultury zatím nerozhodlo. Od roku 2002 do loňského roku odmítlo registraci devíti církvím, v roce 2012 tak dopadla třeba Pivní církev, která uctívá "posvátný nápoj, do kterého Stvořitel vtiskl kousek své bytosti".
Pokud chce být nová církev v České republice registrována, tak v žádosti musí uvést svou základní charakteristiku, krátce popsat své učení a působení. Podmínkou jsou také podpisy 300 lidí, kteří se k ní hlásí. Ministerstvo posuzuje žadatele poměrně pečlivě. Když je potřeba, nechává si zpracovávat posudky, kvůli nimž znalci hovoří s členy církve nebo navštěvují bohoslužby. Průměrná délka řízení podle resortu v posledních letech trvá průměrně 10 měsíců.
