Jihoafrická republika zatím neúspěšně bojuje s epidemií zločinnosti a nevybíravé praktiky tamního podsvětí vyšly nedávno na světlo i díky ostře sledovanému případu českého uprchlíka Radovana Krejčíře. Vyšetřování podnikatele přirovnávaného k Al Caponemu i Jamesi Bondovi ukázalo, jak korupce prorůstá do policejních složek.
Líheň zločinu
"V JAR se od začátku 90. let konsolidují zločinecké sítě, které se nyní soustřeďují zejména na velká města jako je Johannesburg," cituje Time odborníka na organizovaný zločin Marka Shawa z pretorijského Institutu pro bezpečnostní studia (ISS). "Organizovaný zločin není nic nového. Teď je ale mnohem nepřehlednější a má více kontaktů se zahraničím než dřív."
JAR nyní prožívá éru hospodářského růstu a spolu s legální ekonomikou nabývá na síle i šedá zóna. Časopis Time například připomíná, že na celém africkém kontinentu právě v JAR probíhá nejvíce nezákonných finančních operací. Jejich objem se zvýšil z odhadované 1,29 miliardy amerických dolarů v roce 2002 až na dechberoucích 23,73 miliardy dolarů v roce 2011.
Sáhli Kejčířovi a spol na peníze
Právě zásah do "penězovodů" členů podsvětí, včetně Radovana Krejčíře, se potom při úplatnosti představitelů policie jeví jako nejjistější prostředek boje s organizovaným zločinem. Jihoafrický berní úřad (SARS) v listopadu Krejčířovi obstavil majetek kvůli podezření, že disponuje nepřiznaným jměním. Zároveň oznámil, že ho čeká daňový výměr kolem sta milionů randů (téměř 200 milionů korun), a to včetně úroků a pokut.
Reportérka Time konstatuje, že i když Krejčíř získal v JAR proslulost, ani jeho potrestání by problém se zločinností nijak neumenšilo. "Každého gangstera, který se dostane za mříže, v budoucnu nahradí spousta dalších," domnívá se. Český podnikatel navíc svůj boj s justicí zdaleka neprohrál. Strach, že by mohl být odsouzen, na sobě nedává nijak znát, a dál tvrdí, že je nevinný a že chce v JAR poklidně strávit zbytek života.
