Kdysi opuštěné arktické území vyvolává u politiků mnoha zemí stále větší zájem. Hovoří se o další „studené válce“, tentokráte doslova. Důvodem jsou předpokládaná významná naleziště surovin, ale i kontrola námořních cest.
Napětí kolem Arktidy ještě více vygradovalo začátkem prosince, kdy Kanada vznesla na půdě OSN nárok na území pod Severním pólem. Ruský prezident Vladimir Putin pak oznámil, že Moskva příští rok posílí vojenskou přítomnost v oblasti. Navíc na rozsáhlá severní území si dělá zálusk také Norsko, Dánsko (v tomto případě zastupuje zájmy Grónska, které je jeho autonomní součástí), ale také Spojené státy.
Důvody zvýšeného zájmu jsou zřejmé. Jednak pod povrchem v této části světa mají být velké zásoby ropy a zemní plynu. A v souvislosti s rozpouštěním polárního ledu se očekává, že se zde uvolní cesta pro lodě a zejména velmoci chtějí mít tento důležitý region pod kontrolou.
„Musíme v Arktidě uchránit své bezpečnostní a národní zájmy,“ tvrdí proto prezident Putin. Chce vyčlenit speciální armádní jednotky, které zde budou operovat. Plánuje také rozšířit letecké a námořní základy na současném ruském arktickém území. Dokonce někteří vojenští experti hovoří o tom, že moskevská vláda plánuje rozmístit na nejsevernějších místech Ruska systémy protiletadlové obrany a rakety. Právě proto se někdy hovoří o nové „studené válce“.
V té někdejší, která trvala desetiletí mezi Sovětským svazem a USA, bylo rozmísťování raket obvyklou formou zastrašování. Rusko také dokončuje vývoj státního vědeckého programu pro využití těžce dosažitelných surovin v Arktidě v následujících dvaceti letech a to i s pomocí nadnárodních společností jako je například ExxonMobil.
Pokud jde o nové možnosti námořní dopravy, tak USA tradičně podporují politiku otevřených moří a to by mohlo americké námořnictvo přimět k tomu, aby tato práva hájilo i v Arktidě.
